PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi 2022;23(2):100-104 / www.psychiatriepropraxi.cz 100 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY MENšINOVý STRES V PERSPEKTIVě ZDRAVOTNíCH NEROVNOSTí MEZI HETEROSEXUáLNíMI A NEHETEROSEXUáLNíMI LIDMI Menšinový stres v perspektivě zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví, Klecany Teorie menšinového stresu v současnosti představuje uznávaný interpretační rámec, kterým můžeme porozumět faktorům, jež negativně ovlivňují duševní zdraví neheterosexuálních lidí. V tomto přehledovém příspěvku představím základní východiska tohoto přístupu a diskutuji tři klíčové proximální menšinové stresové procesy – internalizovanou homonegativitu, motivaci ke skrývání sexuální identity a citlivost k odmítnutí. Na závěr poukáži na aktuální praxi v oblasti transdiagnostických intervencí. Klíčová slova: menšinový stres, neheterosexualita, sexuální orientace, internalizovaná homonegativita, citlivost na odmítnutí, duševní zdraví. Minority stress in the perspective of health inequalities between heterosexual and non‑heterosexual people Minority stress theory is now a recognised interpretive framework through which we can understand the factors that negatively affect the mental health of non-heterosexual people. In this review paper, I introduce the basic premises of this approach and discuss three key proximal minority stress processes – internalized homonegativity, motivation to conceal sexual identity, and rejection sensitivity. I conclude by highlighting current practice in transdiagnostic interventions. Key words: minority stress, non-heterosexuality, sexual orientation, internalized homonegativity, rejection sensitivity, mental health. 1 Neheterosexualita je termín, jímž označuji sexualitu lidí, pro něž není platná heterosexualita. Tento termín bývá užíván k nahrazení často používaného akronymu LGB (a dalších), který není dostatečně inkluzivní, protože v určitém smyslu rozporuje sexuální fuiditu. Zkratky vycházející z LGBT také mohou do určité míry naznačovat pořadí jednotlivých škatulek identit a tím vzbuzovat dojem nadřazenosti jedné nad druhou. Termín neheterosexuální rovněž problematizuje stále častěji kritizované redukcionistické rozlišování populace na „heterose- xuály“ a „homosexuály“ (Pitoňák, 2017). Tento termín může zahrnovat i genderově rozmanité osoby, např. trans nebo nebinární lidi, pokud se na ně z hlediska jejich sexuální orientace vztahuje. Užíváním pojmu neheterosexuální lidé můžeme rovněž snížit míru heteronormativního předpokladu, který se všemi lidmi automaticky jedná jako s heterosexuálními, nebo omezit používání dříve medikalizovaného a dnes překonaného pojmu „homosexuál“ či užívání pojmů založených na sebe-identifkaci (gay, lesba, queer apod.) ve vztahu k lidem, kteří se sexuálně identifkovat nechtějí nebo k tomu v průběhu života neměli příhodné podmínky (např. v důsledku tabuizace nebo perzekuce). Úvod V současnosti je již relativně známou sku- tečností, že neheterosexuální 1 lidé patří mezi zranitelné skupiny s vyšším rizikem vzniku pro- blémů s duševním zdravím v porovnání s he- terosexuálními lidmi (1). Dosavadní výzkumy popsaly vyšší výskyt depresivních a úzkostných poruch (2), několikanásobně vyšší suicidalitu (3), častějšího užívání návykových látek (4), vyšší ohrožení infekcí HIV i dalšími STI (5), ale též čas- tější poruchy příjmu potravy (6), vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění či obezity (7). Některé skupiny neheterosexuálních lidí jsou pak těmito zdravotními nerovnostmi ohroženy více než ostatní. Studie například ukázaly, že bisexuální lidé zažívají výrazně vyšší míru úz- kostných stavů a problémů s náladou (8) a čas- těji užívají návykové látky (9) nejen ve srovnání s heterosexuálními lidmi, ale také oproti gayům a lesbám. O příčinách nerovností: od zkreslených vzorků k depatologizaci Pochopení příčin zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi představuje komplikovanou otázku, při- čemž na samotné začátku jejich diskuse se nelze vyhnout pohledu do minulosti, ve které byla „homosexualita“ per se patologizována. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D., email@michalpitonak.cz Národní ústav duševního zdraví Topolová 748, 250 67 Klecany Psychiatr. praxi 2022;23(2):100-104 Článek přijat redakcí: 15. 4. 2022 Článek přijat k publikaci: 2. 5. 2022