Írán: Tři modely pro analýzu jaderných motivací ONDŘEJ FILIPEC, JURAJ HANULIAK Iran: Three Models for an Analysis of Nuclear Motivations Abstract: This article deals with the Iranian motivations for building military nuclear programme. The motivations are analyzed through three models presented by Scott D. Sagan (1997): the security model, the domestic politics model and the norm model. These models are used in a competitive way. We claim that despite the fact that all the models are able to find certain motivations in the case of Iran, the security model is the best model in terms of applicability, but only when its weak aspects are overcome. Regarding the domestic politics model we were able to identify the structures (the Revolutionary Guards and scientists) which might have the greatest profit from Iran’s nuclea- rization. However, other motivations within the political system are hardly found. From the perspective of the normative model we discuss the role of international and cultural norms in the context of the Iranian nuclear programme, and we especially discuss the image of modernity, nationalism and the double standard applied from the side of the Western countries in connection with this topic. Key words: Iran, motivations, proliferation, nuclear weapons, Sagan. Proč státy usilují o zisk jaderných zbraní? Jaký je jejich hlavní motiv? Které faktory po- máhají motivaci zvyšovat, a které naopak motivaci snižují? Tyto otázky již několik de- sítek let zaměstnávají akademiky, poradce, bezpečnostní experty i politiky a můžeme si je klást znovu v případě aplikace na konkrétní státy. V poslední době se často v této sou- vislosti hovoří o Íránu. Usiluje Írán o jaderné zbraně? Jaké má Írán motivace si tyto zbraně opatřit? Následující článek je věnován analýze motivací Íránu, které mohou směřovat k vytvoření jaderné zbraně. Pro analýzu motivací se stal základem dnes již klasický článek Scotta D. Sagana „Why Do States Build Nuclear Weapons“, s podtitulem „Three Models in Search of a Bomb“. Podle Sagana „mnoho amerických bezpečnostních analytiků má na hádanku ohledně důvodů, které vedou státy k jaderné proliferaci, jasné a jednoduché vy- světlení: státy budují svůj jaderný program tehdy, když vidí reálné hrozby pro národní bez- pečnost, kterým není možné účinně čelit jinými (konvenčními) prostředky“ (Sagan 1997: 54). Následně Sagan poukazuje na fakt, že tento partikularistický pohled je značně zjednodu- šující. Jaderné zbraně nejsou jenom prostředkem národní obrany: jsou i prostředkem vnitro- politického boje různých zájmových skupin, odehrávajícího se permanentně uvnitř každé společnosti. Nezanedbatelná je taktéž role symbolu technologické vyspělosti a národní hrdosti: jaderné zbraně slouží jako projev modernity či suverenity daného státu. Scott Sa- gan představil tři modely, které využíváme pro analýzu íránských motivací. Jde o: Bezpečnostní model – podle nějž státy vyvíjejí jaderné zbraně primárně jako prostře- dek obrany proti vnějším bezpečnostním hrozbám, hlavně jaderného rázu. Jaderné zbraně tu slouží jako prostředek ochrany zájmů státu; Model domácí politiky – dle kterého jsou jaderné zbraně primárně prostředkem boje různorodých vnitrostátních zájmových skupin a entit, respektive prosazování jejich zájmů a vlivu; 5 MEZINÁRODNÍ VZTAHY 1/2014 5 26 