87 Na pomezí elit – sebeprezentace a sociální sítě nobilitovaných měšťanských rodin na příkladu olomouckých Salczarů 1 Jakub Novák 2 1 Úvod S měšťany, kteří vystoupili z pomyslného stínu městského prostředí a za- čali žít životem typickým pro šlechtu, bylo možné se i ve středověku setkat poměrně často. Způsoby, jak se z měšťana stal příslušník vyššího stavu, bý- valy obvykle dva. První v sobě zahrnoval službu u dvora, za kterou mohl být měšťan osobně vyznamenán. Druhý, daleko běžnější, v sobě skrýval proza- ičtější aktivity. Bohaté měšťanské rodiny, pro něž se v naší historiografi až nadužívá termínu patriciát, se neomezovaly jen na zakupování nemovitostí ve měs- tě, případně v jeho bezprostředním okolí, ale disponovaly také zdroji, které jim umožnily získávat blízké i vzdálenější vsi, dvory, tvrze či hrady. Své nově nabyté majetky si od prodejců, v drtivé většině případů šlechticů, nechávaly zapisovat do zemských desek. Zakoupení takzvaného deskového zboží však samo o sobě ještě neznamenalo, že se měšťan stal šlechticem. Přesun do nové sociální skupiny obvykle nastával až po jeho přesídlení na venkov a opuštění politických a ekonomických vazeb spojených s městem. 3 1 Příspěvek vznikl za podpory MŠMT, grant IGA_FF_2017_010 (Interakce, koexistence a so- ciální komunikace šlechty a měst na Moravě ve středověku). 2 Autor článku je doktorandem Katedry historie FF UP v Olomouci. 3 Základní studie zabývající se otázkou měšťanského nemovitého vlastnictví na venkově sepsal Jaroslav Mezník. Zejména pak Mezník, Jaroslav: Venkovské statky pražských měšťanů v době předhusitské (dále jen Venkovské statky pražských měšťanů). Praha 1965 a Týž: Venkovské stat- ky brněnských měšťanů ve 14. a 15. století. Sborník Matice moravské, 79, 1960, s. 129–147. Problematiku městského patriciátu nově a kriticky zhodnotil ve své studii Nodl, Martin: Elity v českých a moravských pozdně středověkých městech jako badatelský a interpretační problém. Documenta Pragensia, 22, 2004, s. 23–49. Upozorňuje v ní zejména na velmi problematické vymezení termínu patriciát. Dále například Borovský, T omáš: Patriciát nebo radní vrstva? Kutná Hora v předhusitském období. In: Jurok, Jiří (ed.): Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci. Ostrava 2002, s. 87–101. Historica Olomucensia 55–2018 (87–111)