Acta Montanistica Slovaca Ročník 10 (2005), mimoriadne číslo 1, 141-144 Jíly vulkanicko-detritického souvrství severočeské hnědouhelné pánve jako surovina pro přípravu přírodních minerálních pigmentů Jiří Botula 1 , Pavel Rucký 2 a Vlastimil Řepka 1 Clays of volcanic – detrititus strata of North the Bohemian coal basin as a raw material for the preparation of natural mineral pigments. Raw materials which are suitable for the preparation of mineral pigments are found in the area of the North Bohemian brown coal basin. Set Experiments on a hydrocyclone were realized as a part of the technological research of the suitability of “bolus” and ochres from the North Bohemian brown coal basin to be applicated as ecological pigments. It was found that this method of processing is suitable for the preparation of the product which can serve as a mineral pigment. Produced pigments were examined concerning their application in the area of paint pigments with a positive result. Key words: mineral pigments, ochre, hydrocyclone Surovinová základna SHP V oblasti severočeské hnědouhelné pánve (SHP), v blízkém i širším okolí dobývacích prostorů hnědého uhlí se nalézají potenciální zdroje surovin, vhodných pro použití při výrobě barviv a keramiky. Jde především o suroviny pro výrobu ekologických přírodních pigmentů a plniv. Tyto materiály se vyskytují především v horninových tělesech, obsahujících rozložené i přeplavené tufitické horniny se zvýšenými obsahy různých forem Fe 2 O 3 popřípadě dioktoediocké slídy seladonitu, bohaté na Fe 3+ a Fe 2+ a mohou představovat zdroj pro poměrně levnou a jednoduchou přípravu světlostálých pigmentů. Z celé řady dostupných zdrojů přírodních pigmentů se přímo nabízí k využívání ta ložiska, která jsou mělce uložena, s maximálně několikametrovou skrývkou. Z dostupných literárních zdrojů je ověřeno, že některé takové zdroje byly od středověku místně těženy a využívány. Z barevných pigmentů perspektivních pro těžbu a zpracování na barviva či plniva jsou to zejména železité okry, bolusy a seladonity. Železité oxidy( okry) se v České republice vyskytují na řadě míst Chomutovska a Podbořanska, ale také na lokalitách v sokolovské hnědouhelné pánvi např. Svatý Kříž u Chebu, u Roudníčku u Libochovic a Měrunic u Bíliny. Nejperspektivnější lokality jsou v oblasti vulkanické série tzv.Střezovského hřbetu mezi Nezabylicemi, Bílencem a Střezovem a akumulace kaolinických okrů u Roudníčku u Libochovic. Nejvíce informací je známo o surovině z lokality Roudníček, kde byla v minulosti provozována těžba a jednoduchá úprava suroviny Spolkem pro chemickou a hutní výrobu. Omezené informace o části ložiska pochází z orientačního průzkumu z r.1953. K velmi ceněným pigmentům patří tzv. bolusy, představující montmorilonitický anebo kaolinický jíl s obsahem oxidů a hydroxidů železa a titanu .Tyto suroviny jsou obsaženy podobně jako okry v tufitických jílech Střezovského hřbetu. Vrstvy vystupují zejména v severní části a byly ověřovány v rámci geologického průzkumu Dolů Nástup Tušimice (1964) a Nezabylice-Hořenice (1973). Sledována byla možnost využití pigmentu do základových barev a jako barviva pro keramickou výrobu. Obdobná surovina, pocházející z Anatolie je zpracovávána ve Francii a používána do většiny nátěrových hmot a tmelů, maltových směsí, fasádních barev a pro barvení plastických hmot. Z výpovědí pamětníků a vlastních zkušeností jednoho ze spoluautorů příspěvku je známo, že v 60. letech byla tato surovina těžena u Hořenic a prodávána zahraničním partnerům do SRN a Francie.Dalším perspektivním minerálem, vyskytujícím se v severočeské hnědouhelné pánvi je seladonit. Jde o zelený až modrozelený sekundární dioktaedrický minerál ze skupiny hydroslíd bohatých železem a vznikající alterací pyroklastik s vysokými obsahy augitu a čedičového amfibolu. V okolí Kadaňské Jeseně, Očichova a Uhošťan jsou popisovány jeho výskyty z mělkých podpovrchových a povrchových horizontů i hlubších partií. Mocnost seladonitové vrstvy se dle literárních pramenů pohybuje mezi 0,1 a 0,4m. Upadající zájem o produkci přírodních pigmentů v období od sedmdesátých let minulého století byl způsoben nástupem organických barviv, vynikajících barevností a přijatelnou cenou. S růstem požadavků na ekologickou nezávadnost a chemickou stabilitu je možno organické pigmenty postupně nahrazovat přírodními a syntetickými anorganickými pigmenty. Některé typy posledně jmenovaných pigmentů však 1 Doc. Ing.Jiří Botula, PhD. a Ing. Vlastimil Řepka, PhD., VŠB - Technická univerzita Ostrava,17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba 2 Ing.Pavel Rucký, PhD., Výzkumný ústav pro hnědé uhlí,a.s., tř.Budovatelů 2830, 434 37 Most (Recenzovaná a revidovaná verzia dodaná 9. 9. 2005) 141