ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ HYDROPEDOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY LIMITUJÍCÍ VLHKOSTNÍ REŽIM PůD LUŽNÍCH EKOSYSTÉMů JIŽNÍ MORAVY L. Kubík Došlo: 10. září 2004 Abstract KUBÍK, L.: Hydropedological parameters limiting soil moisture regime foodplain ecosystems of south Moravia. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2005, LIII, No. 1, pp. 71-84 Soil moisture regime of foodplain ecosystems in southern Moravia is considerably infuenced and greatly changed by human activities. It can be changed negatively by water management engineering or positively by landscape revitalizations. The paper deals with problems of hydropedological character- istics (hydrolimits) limiting soil moisture regime and solves effect of hydrological factors on soil mois- ture regime in the foodplain ecosystems. Attention is paid especially to water retention curves and to hydrolimits – wilting point and feld capacity. They can be acquired either directly by slow laboratory assessment, derivation from the water retention curves or indirectly by calculation using pedotransfer functions (PTF). This indirect assessment uses hydrolimit dependency on better available soil physical parameters namely soil granularity, bulk density and humus content. The aim is to calculate PTF for wilting point and feld capacity and to compare them with measured values. The paper documents suita- bleness utilization of PTF for the region of interest. The results of correlation and regression analysis for soil moisture and groundwater table are furthermore presented. hydrolimits, water retention curve (pF curve), pedotransfer function (PTF), soil moisture regime, groundwater table Ročník LIII 9 Číslo 1, 2005 71 Ekosystém lužních lesů jižní Moravy v nivách řek Dyje a Moravy patří svou rozlohou a zachovalos- tí k ojedinělým lokalitám v celoevropském měřítku. Tento ekosystém se od jiných lesních ekosystémů liší specifckým režimem půdní vlhkosti. Celá krajina po- říčních niv se v minulosti silně změnila, zbylá přírod- ní koryta Moravy a Dyje byla regulována, značné plo- chy luk byly odvodněny a zorněny, při vodohospodář- ských úpravách zmizely stovky hektarů lužního lesa. Přestože se vodohospodářské úpravy zásadním způ- sobem dotkly jihomoravských niv, zůstávají v nich dodnes velmi cenné lokality nebo celé úseky prostředí velmi blízké přírodě – např. největší komplex lužní- ho lesa v oboře Soutok s pralesní rezervací Ranšpurk, nebo meandry řeky Moravy v oblasti Strážnického Pomoraví. Charakteristickým rysem těchto území je těsné spojení s vodním režimem krajiny (kolísání hladiny povrchových vod a hladiny podzemní vody). Obsah půdní vody má přitom přímý vliv na vegetaci. Její nedostatek či nadbytek v půdě negativně ovlivňu- je růst a vývoj rostlin, což se pak odráží na výnosech i zdravotním stavu. Výstavba Novomlýnských nádrží, regulace a ohrázování Dyje přinesly kromě přímého zničení více než tisíce hektarů lužních lesů i zame- zení záplav, které celému ekosystému luhu přinášely vodu s povodňovými kaly. Ukončení záplav negativ- ně změnilo nejen vlhkostní režim půd, ale i koloběh živin a specifcký fuvizemní pedogenetický proces tvorby humusového horizontu. Vodní režim lužních lesů přešel po ukončení záplav z režimu nivního (při-