290 Klin Onkol 2022; 35(4): 290– 296 PŮVODNÍ PRÁCE Jak únava ovlivňuje návrat do práce u pacientek s karcinomem prsu How fatigue affects return to work in breast cancer patients Černíková K. A., Klůzová Kráčmarová L., Pešoutová M., Tavel P. Institut sociálního zdraví, Cyrilometodějská teologická fakulta UP v Olomouci Souhrn Východiska: Únava po léčbě karcinomu prsu postihuje každou čtvrtou ženu. Pociťování únavy má vliv na každodenní aktivity žen, zvládání jejich onemocnění a kvalitu života. Po ukončení aktivní léčby se ženy chtějí vrátit do pracovního života, kde je jim únava překážkou. Přestože je to tak častý následek léčby, zdá se, že je často opomíjena. Materiál a metody: Tento článek je podstudií výzkumu zaměřujícího se na komplexní zkušenost žen s karcinomem prsu, na to, jak vnímají únavu po léčbě a jaký má dopad na jejich každodenní život. Ke sběru dat byla využita kvalitativní metodologie. Rozhovory byly rozděleny do dvou částí: na první, narativní část na- vazoval polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl nabírán tak, aby naplnil podmínky maximální variace (různé oblasti ČR, různé věkové kategorie, vzdělání, stadium onemocnění, způsob léčby). Bylo sesbíráno 53 rozhovorů, které byly doslovně přepsány. Data, ze kterých byly vytvářeny kategorie, byla analyzována pomocí softwaru NVivo10 a byla kódována otevřeným kódováním. Kódy se pak řadily do témat k tematické analýze. Výsledky: Většina žen pociťo- vala únavu jako následek onemocnění. Únava je často nutila ke změně životního stylu. Velké omezení ženy vnímaly právě při návratu do zaměstnání. Na návrat do pracovního procesu se necítily připravené a často jej odkládaly nebo zvažovaly změnu pracovního úvazku či pracovní náplně. Závěr: U pacientek s karcinomem prsu se únava zdá být podceňovaným následkem léčby. Často vede k nucené změně životního stylu, která má na psychiku žen negativní dopad. Je potřeba zavést metody ke sledování únavy a včasné intervence, jež povedou ke zvýšení kvality života žen po léčbě. Klíčová slova únava – karcinom prsu – kvalita života – návrat do práce Summary Background: Fatigue after breast cancer treatment affects one in four women. Feeling tired affects women‘s daily activities, coping with the disease and quality of life. After active treatment, women want to return to their working lives, where fatigue is a barrier. Despite the fact of fatigue being such a common consequence of the treatment, it seems to be often overlooked. Materials and methods: This article is a substudy of the research focused on the complex experience of women with breast cancer. In this substudy, we focus on breast cancer patients‘ perceptions of fatigue and its impact on daily life. A qualitative methodology was used to collect the data. The interviews were structured into two consecutive parts. The first, narrative part was followed by a semi-structured interview. The research population was re- cruited to meet the conditions of maximum variation sample (different regions of the country, age categories, education, stage of the disease, and treatment modality). Fifty-three interviews were collected and transcribed verbatim. The data from which the categories were created were analysed using NVivo10 software and were open coded. The codes were then grouped into themes for thematic analysis. Results: Most women experienced fatigue as a consequence of the disease. Fatigue often forced them to change their lifestyle. The women perceived great limitations when returning to work. They did not feel ready to return to work and often postpo- ned it or considered changing their working hours or a type of job. Conclusion: Fatigue seems to be an underestimated consequence of the treatment in breast cancer patients. It often leads to a forced change in women‘s lifestyle, which has a negative impact on their mental health. Methods to monitor fatigue and early interventions are needed to improve women‘s quality of life after the treatment. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers.  Mgr. Kristýna Anna Černíková Institut sociálního zdraví Cyrilometodějská teologická fakulta UP v Olomouci Univerzitní 244/22 779 00 Olomouc e-mail: kristyna.cernikova@oushi.upol.cz Obdrženo/Submitted: 31. 1. 2022 Přijato/Accepted: 8. 3. 2022 doi: 10.48095/ccko2022290