191 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM RANĚ STŘEDOVĚKÉHO HRADIŠTĚ NA JÁNU V NETOLICÍCH A OBJEV ZANIKLÉ CÍRKEVNÍ ARCHITEKTURY JAROMÍR BENEŠ – MAREK PARKMAN – MARTIN PTÁK – TEREZA ŠÁLKOVÁ Úvod Netolické hradiště se nachází na východním okraji města v poloze Na Jánu (obr. 1), na ostrožně nad potokem Rapačov (v mapách také Bezdrevský potok), obtékající z východu dnešní město Ne- tolice. Své jméno dostal vrch s hradištěm podle stejnojmenného kostela sv. Jana Křtitele, který zde stával až do josefínských reforem a jehož poloha byla dosud neznámá. Hradiště je zmiňováno již v Kosmově kronice jako záměrně zveličená součást panství východočeských Slavníkovců. Tento Kosmův údaj převzala do svých prací řada badatelů (naposledy podrobně Turek 1982). Nový po- hled historického bádání na tuto problematiku se vcelku jednoznačně shoduje na tom, že tomu tak být nemohlo (Lutovský 1995; Sláma 1995, 197-205; Lutovský – Petráň 2004). Také dosavadní výsledky archeologického výzkumu, který na lokalitě probíhá s přestávkami od roku 2000, ukazují, že dosud prozkoumaná archeologická souvrství a objekty pochází z období 10. – 13. století (Park- man 2003, 145; Beneš 2008a; týž 2008b), tedy z období upevňování přemyslovské knížecí moci v raně středověkých Čechách. Cílem tohoto příspěvku je podat informace o několika posledních výzkumných sezónách na akropoli hradiště, při nichž došlo k objevu významné sakrální archi- tektury. V následujících odstavcích bude podán stručný popis sondáží, geofyzikálního průzkumu a jejich výsledků v letech 2007–2009 a pokus o jejich zařazení do širšího archeologického rámce. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, České Budějovice 2010 Obr. 1. Výřez z mapy s polohou hradiště Na Jánu v Netolicích. Abb. 1. Kartenausschnitt mit Darstellung des Burgwalls „Na Jánu“ in Netolice.