Středoevropské politické studie roč. VII, č. 4, s. 456-479 Central European Political Studies Review Vol. VII, Number 4, pp. 456-479 Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně ISSN 1212-7817 456 Miloševićovo Srbsko. Případová studie kompetitivního mobilizačního autoritativního režimu Stanislav Balík, Věra Stýskalíková Tento text byl zpracován v rámci projektu Grantové agentury České republiky Nedemokratické politické systémy v postkomunistickém areálu (kód GA 407/04/0331). Abstract: Serbia under Milošević – the Case Study of Competitive Mobilisational Authoritarian Regime The article aims at characterization of the political regime in Serbia in the period 1990 – 2000 according to the theoretical concepts of J. J. Linz. The text begins with the short description of the previous (communist) regime and the character of the transition. The strong emphasis is given on the analysis of the several axes of non-democratic regimes: the limited pluralism, mobilization, ideology and leadership. The authors conclude that the political system shall be classified as competitive mobilisational authoritarian regime. Keywords: Serbia, non-democratic regimes, pluralism, mentality-ideology, mobilization, leadership, Slobodan Milošević, competitive mobilisational authoritarian regime 1. Úvod Předkládaná studie analyzuje režim vzniklý v procesu rozpadu jugoslávské federace na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, úzce spjatý s osobou Slobodana Miloševiće. Stať nejprve nastíní situaci v Socialistické federativní republice Jugoslávii (SFRJ) v 80. letech XX. století včetně národnostní problematiky. Ačkoliv lze za datum iniciace nového režimu považovat rok 1986 1 , analýza se soustředí zejména na období od vzniku Svazové republiky Jugoslávie (SRJ) 2 do říjnového převratu v roce 2000. Studie postupně popíše Miloševićův režim i v mezinárodním kontextu a v nezbytné míře se bude zabývat okolnostmi rozpadu SFRJ, secesí Slovinska se srbským angažmá v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a situací na Kosovu a v Černé Hoře. Hlavní důraz bude kladen na Srbsko jakožto součást Svazové republiky Jugoslávie. Situaci (limitovaný pluralismus, ideologii apod.) v Černé Hoře reflektovat nebude. 1 Milošević se stal předsedou Svazu komunistů Srbska (SKS). V roce 1989 byl zvolen srbským prezidentem, kterým byl do roku 1997, kdy si zajistil post svazového prezidenta. 2 Tzv. třetí Jugoslávie. brought to you by CORE View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk