91 VÝZKUM MOHYLOVÉHO POHŘEBIŠTĚ „HEMERY“ (K. Ú. HVOŽĎANY, OKR. TÁBOR) POMOCÍ GEOFYZIKÁLNÍCH METOD PETR KRIŠTUF 1. Úvod Studium mohylových pohřebišť je již od roku 2006 součástí výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“, řešeného Katedrou archeologie Fakulty ilozoické Západočeské univerzity v Plzni 1 . Od roku 2007 je v rámci tohoto výzkumného záměru řešen projekt s názvem „Budování mohylových pohřebišť a využití jejich prostoru v pravěku“. Tento projekt zkoumá prostorové struktury mohylových pohřebišť, snaží se odhalit stopy dalších aktivit na těchto pohřebištích, popřípadě zkoumat konstrukce mohyl a otázky exploatace materiálu na jejich stavbu. Pro řešení otázek se snažíme v rámci projektu co nejvíce využívat nedestruktivních archeologických metod, i když v několika případech byl prostor mezi mohylami podroben odkryvu v podobě drobné sondáže. Lokalita Hemery, jejíž výzkum je prezentován v tomto příspěvku, byla zkoumána v rámci projektů „Budování mohylových pohřebišť a využití jejich prostoru v pravěku“ a „Archeologický výzkum pravěkých a raně středověkých movitých a nemovitých památek na Táborsku”. Mohylové pohřebiště bylo zaměřeno pomocí přístroje GPS a posléze byly vybrány dvě plochy, na nichž byl proveden magnetometrický průzkum. Dále byl vyhotoven digitální model terénu těchto dvou ploch a byla provedena sondáž na vybraných anomáliích zjištěných při geofyzikální prospekci. Mohylová pohřebiště byla v rámci české archeologie zkoumána minimálně od 19. století, ale jednotlivé případy prokopávání mohylových plášťů musíme očekávat již dříve. Tento výzkum se v podstatě až do současnosti soustředil na jednotlivé mohyly a byl většinou spojen s invazivním odkryvem, který významně poničil nebo zcela destruoval jednotlivé mohyly. Trendy v archeologii v posledních desetiletích vedly k zastavení destruktivních výzkumů neohrožených lokalit a k zaměření se na památkovou ochranu mohylových pohřebišť. V posledních letech se tak začíná ve výzkumu mohylových pohřebišť prosazovat trend využití nedestruktivních archeologických metod, který se v posledních desetiletích výrazně prosazuje v celé archeologii. Celkově se však dá říci, že omezení destruktivních archeologických aktivit na mohylových pohřebištích znamenalo výraznou regresi výzkumů zaměřených na tento typ památek. Nedestruktivní výzkum totiž nemá takový interpretační potenciál jako výzkum destruktivní, neboť se při něm nezískávají movité artefakty, na kterých je založeno chronologické a typologické členění a většina archeologického poznání obecně. Navíc se nedestruktivní výzkum mohylových pohřebišť doposud soustředil především na vizuální povrchový průzkum. Výzkum prezentovaný v tomto příspěvku se mimo jiné zaměřil na možnosti interpretace anomálií zjištěných při geofyzikálním průzkumu mohylových pohřebišť v lesním prostředí. Provádění podobných výzkumů přinese potřebná data pro interpretaci geofyzikálních měření, a tím i jejich snazší a častější aplikaci při výzkumu mohylových pohřebišť. 1 Článek vznikl za podpory výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“ (MSM 4977751314). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, České Budějovice 2010