RECENZE 833 Philippe Bourgois, Jeff Schonberg: Righteous Dopefiend Berkeley, Los Angeles, University of California Press 2009, 359 s. Antropolog Philippe Bourgois, v součas- nosti působící na Pensylvánské univerzitě, vstoupil do širšího povědomí v sociálních vědách jako autor knihy In Search of Respect: Selling Crack in El Barrio (New York: Cam- bridge University Press 1995), etnografie „pouliční kultury“ (inner-city street culture) ve východním Harlemu. Jednalo se o prů- lomovou studii, neboť jako vůbec první antropolog získal důvěru členů gangu dro- gových dealerů a provedl mezi nimi inten- zivní několikaletý terénní výzkum. Za tuto monografii, ve které mistrným způsobem spojuje klasický etnografický styl s mo- derním pojetím sociální strukturace, získal oprávněné pozitivní kritiky a řadu oceně- ní. Mezi jinými i Cenu Margaret Meadové a Cenu C. Wrighta Millse. Po bezmála pat- nácti letech vyšla v loňském roce jeho no- vá kniha s obtížně přeložitelným názvem Righteous Dopefiend, jejímž spoluautorem je fotograf a postgraduální student medicín- ské antropologie Jeff Schonberg. Zatímco v předchozím díle Bourgois popisoval subkulturu dealerů drog, kterou interpretoval jako projev rezistence, kon- trakulturu, která nabízí alternativní způso- by statusové saturace v podmínkách soci- ální nerovnosti a exkluze, v současném díle zavádí spolu s Schonbergem čtenáře mezi narkomany žijící na ulicích San Franciska, u kterých namísto rezistence nalézají spíše beznaděj a utrpení. Neuvěřitelných dva- náct let strávili zúčastněným pozorováním skupiny přibližně dvaceti injekčních uživa- telů heroinu středního věku, jejichž každo- denní starostí je uspokojení elementárních životních potřeb (zejména těch, které jsou důsledkem závislosti) a snaha o zachování zbytků důstojnosti a respektu v soukolí me- chanismů marginalizace a stigmatizace. Úvod knihy je věnován letmému násti- nu metodologie a podrobněji jsou zde po- jednány teoretická východiska a koncepty, skrze které je nahlíženo na zkoumanou pro- blematiku. Následuje devět kapitol tema- ticky zaměřených na vybrané stránky živo- ta informátorů: etnická diferenciace, part- nerské vztahy, fyzické a sociální dopady závislosti, dětství, subsistence, rodičovství, homosociální vazby, každodenní aspekty závislosti, léčba závislosti. V závěru knihy jsou z dílčích poznatků vyvozeny jak teore- tické, tak především praktické závěry. Jed- notlivá témata, myšlenky a zjištění se však přelévají napříč kapitolami, občas se i opa- kují, a členění textu není příliš systematic- ké. Avšak přesto, anebo spíše právě proto, kniha působí jako sevřený a kompaktní ce- lek. S ohledem na délku výzkumu si mohli autoři navíc dovolit text „sešněrovat“ line- ární dějovou linií, odehrávající se na poza- dí, jež sleduje s občasnými retardačními a retrospektivními odbočkami životní tra- jektorie klíčových informátorů během více než jedné dekády. Mnohé z nich, jak je předvídatelné, končí tragicky. Tato takřka románová linka dodává na dramatičnosti a autentičnosti kritice neo- liberalismu, která je v současnosti módní i mezi tuzemskými levicově orientovanými intelektuály. Určitý problém spatřuji v tom, že podobně jako mnozí jiní kritici i Bour- gois a Schonberg neoliberalismus vymezu- jí jen velmi mlhavě jako „politicko-ekono- mický model kapitalismu“, přebírajíce při- tom několik obecných frází od Davida Har- veyho (A Brief History of Neoliberalism. Ox- ford, New York: Oxford University Press, 2005), v důsledku čehož se z tohoto pojmu stává poněkud nejasná chiméra. Ta se vzná- ší nad textem jako deus ex machina a tu a tam, kdy je tomu zrovna zapotřebí, je označena za příčinu marginalizace, přede- vším v souvislostech, ve kterých byl ještě před pár lety skloňován termín konzervatis- mus. Jako doklad této konceptuální změny lze zmínit v knize uvedenou kritiku „Války proti drogám“ („War on Drugs“), která je jedním z hlavních nástrojů kriminalizace, potažmo marginalizace v USA. Tato repre-