Mapování zahraničního zpravodajství; mapa světa očima Rudého práva let 1967–1969 a Mladé fronty DNES v roce 2005 Jakub Končelík PĜíspěvek pĜednesený na konferenci Postavení médií v české společnosti a v Evropské unii pod názvem Mapování zahraničního zpravodajství považuji za pilotní sondu do problematiky a pĜíležitosti pĜedstavit jej v tomto sborníku bych rád využil k seznámení s jeho metodou, východisky a základními výstupy. Zcela stranou v tomto pĜípadě ponechávám teoretický rámec i diskusi nad problematikou – pĜísluší až úplné studii. Tomuto rozhodnutí podĜizuji i formu pĜíspěvku. 1 1. Úvod do problematiky; Nerovný přístup regionů do mezinárodního informačního toku PĜedkládaná studie nabízí prolnutí konzervativního metodického pĜístupu s méně obvyklým tematickým zaměĜením. Konzervativní postup jsem zvolil jednak [a] metodologicky – v práci mediálních vědců (i pĜi zkoumání masové komunikace pĜíbuznými vědami) zastává výzkum mediálních obsahů významné místo 2 a pĜi něm uplatněná kvantitativní obsahová analýza pĜedstavuje perspektivu dominantního diskurzu – ale i [b] z pohledu mediálních žánrů – zpravodajství stálo dlouho v centru pozornosti mediálních výzkumů. 3 Méně obvyklé je ovšem využití kvantitativní obsahové analýzy pro výzkum geografické distribuce zahraničního zpravodajství – v euroamerické výzkumné tradici stojí spíše na okraji zájmu a věnoval a věnuje se mu omezený okruh mediologů, početnější je skupina autorů mapujících problematiku pĜístupu regionů do mezinárodního informačního toku v asijských zemích. 4 První komplexní a metodologicky podložené vymezení principů orientace zahraničního zpravodajství ve světovém informačním toku (resp. ve světovém dění) pĜinesli v polovině 60. let Galtung a Rugeová (a z jejich práce vycházejí zpravodajské hodnoty blízkosti, vztahu k elitním národům či státům a elitním osobám, negativity, či později 1 Smyslem této studie je nabídnout téma odborné veĜejnosti k širší diskuzi a snad i pĜedznamenat výzkum vztahu pozornosti věnované jednotlivým zahraničním regionům a dobového, politického, společenského, kulturního, vojenského či ekonomického kontextu. 2 Srov. FISKE, 1987; RIFFE, 1995. 3 KupĜíkladu v letech 1971–1995 pĜedstavoval výzkum zpravodajství pĜes 70 % všech studií zkoumajících mediální obsahy, které byly zveĜejněny v odborném periodiku Journalism and Mass Communication Quarterly. Srov. RIFFE, 1997. 4 Vysvětlení je nasnadě – (pĜípadná) disproporce zajímá pĜedevším ty v nerovném postavení. A jak si ukážeme, pozornost věnovaná kupĜíkladu Indii a Číně sledovanými českými deníky je výrazně menší než pozornost věnovaná státům euroatlantickému prostoru. Citace: KONČELÍK, Jakub: Mapa virtuálního světa očima českých deníků: srovnání 60. let 20. století a roku 2005. In KÖPPLOVÁ - CEBE (eds): Postavení médií v české společnosti a v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Matfyzpress, 2006, s. 33-49. ISBN 80-86732-98-3. 33