Hnutí za globální spravedlnost: „hnutí v pohybu“ JIŘÍ NAVRÁTIL Global Justice Movement: “Movement in Motion” Abstract: Clearly visible changes of forms, symbolism and patterns of transnational collective mobilization and political protest have taken place roughly over the course of the last decade. The aim of this article is to introduce an actor that represents these changes (and one of the key non- state collective actors of the present) – the Global Justice Movement (GJM) – through mapping the major related debates. Basically, two principal axes of both academic and political discourse on GJM are distinguished: first, there are the debates on the static or lasting attributes of the movement, and second, there are those on the dynamics and processional character of the movement. This text focuses on a dynamic approach to the study of collective action and strives to incorporate fundamental analytical and political arguments in their respective fields of study. Key words: global justice, collective action, globalization, contentious politics, political protest. Přibližně v posledních dvou dekádách došlo k rozsáhlé proměně obsahu, forem i vývo- je kolektivních mobilizací a politického protestu. Za hlavní faktor, který s touto transfor- mací úzce souvisí, lze pak souhrnně považovat procesy globalizace. Ty mnohovrstevnatě proměnily současná sociální hnutí z hlediska jak jejich tématu, tak i forem a současně jimi byly zpětně samy ovlivňovány. Tato interakce se postupně odrazila nejen v té části nor- mativní politické teorie, která je s historickou praxí kolektivního protestu niterně propoje- na, ale rovněž ve stávajícím empiricky orientovaném výzkumu sociálních hnutí a v rozší- ření a posílení jeho relevance mimo jiné i pro analýzu mezinárodních vztahů. Hnutí za globální spravedlnost (Global Justice Movement – GJM), někdy také nazývané jako hnutí proti neoliberální globalizaci nebo alterglobalizační hnutí, se jednak postupně etablovalo jako jedno z širších témat výzkumu kolektivního jednání, jednak zpětně ovliv- nilo tuto oblast bádání. Tématy, která výzkum tohoto aktéra napomohl zdůraznit, byly na- příklad podmínky či předpoklady vzniku a aktivit nadnárodních protestních aktérů, jejich vnitřní struktura a organizace, jejich širší význam z hlediska předcházejících – národních či nadnárodních – forem kolektivního jednání, charakter jejich protestního jednání nebo například jejich dopady na stávající státní i nestátní aktéry. Rostoucí „stáří“ hnutí a nárůst vlivu „procesuálního“ paradigmatu 1 ve výzkumu kolektivní mobilizace nicméně začíná tato témata poněkud odsouvat do pozadí, respektive dochází k pokusům o jejich propojení s analýzou dynamických aspektů hnutí. Výzkumný důraz je stále více kladen na studium procesů jeho šíření, na dlouhodobé proměny jeho strategií v čase či jeho interakcí s jiný- mi globálními hnutími současnostmi, například s hnutím proti válce nebo proti globální změně klimatu. Tento vstupní přehledový text se o takové propojení také pokouší. Nastiňuje ta základ- ní témata a argumenty, které se vztahují ke klíčovým aspektům vzniku, vývoje a proměn tohoto sociálního hnutí ve vyspělých zemích. Pracuje přitom pomocí mapování, srovná- vání či konfrontace originálních příspěvků, které podstatným způsobem formovaly diskuzi ve zmíněných oblastech analýzy a které jsou nadále – alespoň podle mého mínění – auto- 61 MEZINÁRODNÍ VZTAHY 4/2009 61 84 ▲