221 ARCHEOLOGICKÉ PROSPEKCE A NEDESTRUKTIVNÍ ARCHEOLOGIE v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku Sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013 Zaniklá vodní díla v bývalé rožmberské oboře u Netolic (Předběžná zpráva k začínajícímu historicko-archeologickému výzkumu) Michal Preusz – Klára Paclíková – Martin Pták Úvod Počátky archeologického výzkumu v půvabné krajině netolické obory spadají na sklonek 19. století, kdy se předmětem zájmu stala pravěká a raně středověká mohylová pohřebiště (Woldřich 1883, 1–40; týž 1884, 13–14). Ve druhé polovině 20. století přibyla snaha o lokalizaci zaniklých středověkých vesnic (Fröhlich 1990, 151–160). Úplně opomenuty zůstaly památky z časně moderního období, kterými se zabývá mladý obor archeologie raného novověku, jejíž snahou je spojovat relativně nedávnou minulost se současností (srov. Žegklitz – Setánka 1989, 728–738; Krajíc 2007, 137–174). Vzhledem k tradičnímu pojetí archeologických výzkumů v lokálním měřítku se jako nová perspektiva jeví snaha o poznání epochy rožmberské, resp. později eggenberské a schwarzenberské obory u Netolic (obr. 1). V globálním měřítku však můžeme poznat kulturní krajinu, která unikátním způsobem zrcadlí plánovanou diskontinuální změnu původní středověké koncepce, v renesanční (Orser 2007, 25). Umožňuje proniknout nejen k podstatě kulturní změny na prahu nové doby, ale i porozumět proměňující se historické společnosti, jež si do vínku vtiskla podmanění přírody a modernizaci svého okolí. Z těchto důvodů je archeologický výzkum postupně směřován nejen k systematické evidenci středověkých a raně novověkých archeologických pramenů, ale i k poznání širokého environmentálního, historického a antropologického kontextu. Zároveň je nutné zdůraznit, že z archeologického úhlu pohledu renesanční lovecká obora představuje komplexní, lidskými aktivitami formovanou historickou krajinu (srov. Tůma 2012, 123–133). Navíc její koncepce a zhotovení předcházelo výstavbě loveckého letohrádku Kratochvíle, z čehož vyplývá snaha o překročení tradičních historických a umělecko-historických zpracování, jež byla zaměřena výhradně na centrální loveckou vilu (např. Hajná – Pavelec – Vaverková 2011; Bůžek – Jakubec 2012). Hlavním cílem začínajícího výzkumu je lépe porozumět minulosti bývalé rožmberské obory, neboť ona pro současnost zůstala unikátním zrcadlem původní renesanční krajiny v jižních Čechách. Jelikož nejznámějším symbolem jihočeské krajiny jsou bezesporu nekonečné modré plochy rybníků a ne jinak tomu je v bezprostředním okolí zámku Kratochvíle, předložený článek prezentuje dílčí, avšak pro celkové poznání zásadní téma, vodní díla v prostoru bývalé rožmberské obory, a upozorňuje na existenci unikátních technických děl, jejichž počátky patří do doby slavného jihočeského rybníkářství (Pánek 1998, 77–124). Základní metodou pro poznání vodní sítě se stala analýza dostupných písemných pramenů, leteckých snímků, mapových podkladů a nedestruktivní povrchový průzkum reliktů vodních děl v terénu. Závažnou komplikací, se kterou se tento přístup potýkal i v případě prostoru netolické obory, je nutnost do budoucna získat prostředky pro destruktivní výzkum a přírodovědné analýzy, které by dozajista přispěly k přesnějšímu datování a funkčnímu zařazení archeologických objevů. Již samotná evidence vodních děl a předběžné interpretace jsou významným výsledkem první etapy studia vývoje historické krajiny netolické obory. Obr. 1. Geograická poloha obory u Netolic na mapě České republiky. Mapový podklad ARÚ AV ČR, Praha, v. i. i. Abb. 1. Geographische Lage des Wildparks bei Netolice.