136 Verifikace mohylníků v Bulharsku, metody a předběžné výsledky z regionů Stará Zagora, Jambol a Pazardžik Barbora Weissová 1 Abstrakt: Projekt verifikace mohylníků (Burial Mounds Project – dále jen BUM) v Bulharsku (část území starověké hrákie) vznikl v roce 2009. Práce byly iniciovány předběžnými výsledky interdisci- plinárního projektu Tundzha Regional Archaeolo- gical Project (dále jen TRAP), zabývajícího se sys- tematickou povrchovou prospekcí ve vybraných částech regionů Stará Zagora a Jambolsko. Množ- ství detekovaných pohřebních mohyl a jejich stav dochování upozornily na potřebu vzniku samo- statného projektu zaměřeného pouze na veriikaci mohylníků. Projekt BUM probíhá od roku 2010 jako součást projektu TRAP, vedeného Adélou Sobotkovou 2 a Shawnem Rossem. 3 V roce 2011 pro- běhla prospekce v regionu Pazardžicka, pořádaná samostatně expedicí BUM. Projekt BUM zahrnuje predikci, veriikaci, prostorovou analýzu, interpre- taci a chronologii pohřebních mohyl ve vybraných regionech. Realizace by nebyla možná bez výsledků projektu TRAP, inanční podpory GAUK, 4 spolu- práce s bulharskými specialisty, regionálními muzei a v neposlední řadě studenty, kteří se účastnili prací v terénu. Klíčová slova: hrákie – mohylníky – prostorová analýza – využití geoinformačních systémů – Tun- dzha/Tundža Regional Archaeological Project – Burial Mounds Project Úvod Předběžné výsledky veriikace mohylníků v hrákii prezentované v této zprávě jsou založeny na datech z několika archeologických sezón, které proběhly v letech 2009, 2010 a 2011 v regionu Stará Zagora, konkrétně v Kazanlackém údolí; v letech 2009 a 2010 v Jambolském regionu a v roce 2011 v regionu Pazardžickém. Sebraná data jsou postupně zpraco- vávána a budou publikována v detailních studiích pro každý region zvlášť. Konečné výsledky tvoří základ autorčiny dizertační práce zabývající se pro- storovou analýzou pohřebních mohyl v hrákii. Zkoumané regiony byly vybrány na základě obdobné geograické charakteristiky. Všechny tři jsou spojeny se Středozemním mořem řekami, které byly ve starověku splavné. Jsou to řeky Tundža (sta- rověký Tonzos), protékající regiony Stará Zagora a Jambol, a Marica (starověký Hebros), protékající regionem Pazardžicka ( Příloha 1). Toto spojení předurčuje výjimečný charakter vybraných oblastí. I přes jejich polohu hluboko ve vnitrozemí Balkán- ského poloostrova vykazovaly kontakty s vyspělými civilizacemi kolem Středozemního moře. Zároveň jsou všechny vybrané oblasti lokalizovány kolem důležitých antických center. Vykrádání pohřebních mohyl Již od svého vzniku byly pohřební mohyly velkým lákadlem pro zloděje. Některé z nich byly vyloupeny dokonce ještě předtím, než došlo k jejich uzavření a zahrnutí náspem. Mezi ty nejznámější archeolo- gicky prozkoumané mohyly v Kazanlackém regionu patří hrobka Gryfů, Velká Arzenálka a Kesteleva mohyla (Kitov, 1999); v Pazardžicku jsou to Oříš- ková (Venedikov I. 1946 ) a Žabí mohyla (Kitov, 1977 ). Vykrádání mohyl, které začalo již v antice, pro- bíhá až do současnosti. Zejména v posledních dva- ceti letech došlo k jeho značnému zintenzivnění, 1 Doktorand, Ústav pro klasickou archeologii, Filozoická fakulta, Karlova Univerzita v Praze, Česká republika (bweissova@seznam.cz). 2 Dr. Adela Sobotková, Research Fellow, School of Humanities, University of New South Wales, Sydney. 3 Dr. Shawn Ross, Senior Lecturer, School of Humanities, University of New South Wales, Sydney. 4 Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu 85810