Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných států Ivo Štefan Text kriticky reaguje na článek Jiřího Macháčka, který na Moravu 9. a počátku 10. století aplikoval neo- evolucionistický koncept náčelnictví. Autor se pokouší na základě písemných, a především archeologických pramenů o rekonstrukci jednotlivých oblastí socioekonomické reality Velké Moravy (sociální struktura, ekonomika, ideologie a náboženství). Ukazuje, že tento politický útvar sice vykazoval některé znaky svěd- čící o jeho nestabilitě, současně však obsahoval organizačně náročné prvky (zejm. rozsáhlé aglomerace), které svědčí – v kontextu tehdejší Evropy – o jeho značné komplextitě. V raně středověké Evropě zjevně existovala řada strategií politické integrace, a proto se autor domnívá, že aplikace předem připravených „vývojových stadií“ naše poznání spíše svazuje, než rozvíjí. Velká Morava – raný stát – náčelnictví – sociální struktura – ekonomika – kolaps Powerful chieftains from the Morava River? Notes on the structure of early states. This text represents a critical response to Jiří Macháček’s article, in which the neo-evolutionary concept of chiefdom in the ninth and early tenth centuries is applied to Moravia. The author of this paper attempts to reconstruct indivi- dual areas of the socioeconomic life of Great Moravia (social structure, economy, ideology and religion) using written and, primarily, archaeological sources. The text documents that while this polity did demon- strate certain signs of instability, it also featured organisationally demanding elements (vast settlement agglomerations in particular), which testify to its significant complexity in the context of Europe in this particular period. A number of strategies for political integration clearly existed in early medieval Europe, and the author therefore believes that the application of set ‘development stages’ hampers rather than fosters an understanding of the period. Great Moravia – early state – chiefdom – social structure – economy – collapse „It is proposed for example, that Maya political organization may have had significant ‘feudal’ characteristics, and attempts have been made to understand it better by comparisons with the feudal societies of medieval Europe and premodern Japan. Yet, how can such comparisons be justified, let alone prove useful, when so little is known for certain about Maya political organization?“ (Trigger 2003, 15) Nebýt na cizích mapách Historik T. Reuter si v závěru kritické recenze na knihu Ch. R. Bowluse, která lokalizuje jádro Velké Moravy někam do dnešního Srbska, klade řečnickou otázku, co bychom věděli o východo- francké říši, pokud bychom ji znali jen z moravských, skandinávských a byzantských pramenů. Odpověď je nasnadě: o její struktuře zřejmě jen velmi málo a nelze vyloučit, že bychom dokonce pochybovali i o její lokalizaci (Reuter 1997, 796). Jednostrannost a neadresnost dostupných písem- ných pramenů činí z Velké Moravy ideální nástroj legitimizace různorodých, mnohdy vzájemně pro- tikladných politických programů. Její krátká existence, nejasné a proměnlivé hranice a náhlý zánik bez politické kontinuity je také příčinou toho, že ji mnohdy ani nenajdeme na „cizích“ mapách karolínské Evropy. Velká Morava je téměř bílým plátnem, na které každá generace učenců nezbytně projektuje své představy o povaze raně středověké společnosti a obecně o způsobech prosazování moci, a je tedy kontroverzním tématem par excellence. 1 Výpovědní potenciál mnohokrát čtených písemností k vnitřní struktuře Velké Moravy je víc než omezený a lze jej považovat za víceméně vyčerpaný (v tomto smyslu již Graus 1966). Naděje na Archeologické rozhledy LXVI–2014 141 141–176 1 Tato práce je reakcí na příspěvek Jiřího Macháčka (2012a).