135 Východočeský sborník historický 26 2014 MAJETKOVÁ DRŽBA ANDĚLŮ Z RONOVCE V PŘEDBĚLOHORSKÉM OBDOBÍ V CHRUDIMI David RICHTER Fenomén šlechtické držby majetků nespadajících do kategorie zemsko- -deskových, tedy především městských nemovitostí a poddanských gruntů, nepatří mezi příliš frekventované předměty bádání. Ve druhé polovině 19. století docházelo k vlně vypracovávání článků evidujících městské erbovní a šlechtické rodiny; 1) k hlubšímu studiu této strany šlechtické nemovité držby však nedocházelo. Novější bádání, směřuje-li tímto směrem, se za- bývá především městskou držbou v rámci hlavních zemských měst či rezi- denčních panovnických měst, případně spíše problematikou soužití šlechty a města. Prácí, které se zabývají přímo tímto tématem, je znatelně méně. 2) Tato materiálová studie vychází z příkladu rodu Andělů z Ronovce, a to z několika důvodů: Předně to byl rod, jenž v Chrudimi držel majetky 1) Např. Antonín RYBIČKA, Rodiny šlechtické v městě Chrudimi v století XV.– XVII. usedlé, Památky archeologické a místopisné 10, 1878, s. 27–42, 825–828; Antonín RYBIČKA, O šlechtických a erbovních rodinách Čáslavských, Památky archeologické a místopisné 5, 1863, s. 353–360; Antonín RYBIČKA, Er- bovní rodiny plzeňské, Památky archeologické a místopisné 10, 1875, s. 261–274; Antonín RYBIČKA, Královéhradecké rodiny erbovní, Praha 1873; Josef SMOLÍK, Šlechtické rodiny usedlé ve Vysokém Mýtě od r. 1430–1660, Památky archeologické a místopisné 9, 1873, s. 381–398, 509–524; Josef SMOLÍK, Šlechtické rodiny usedlé v Pardubicích v r. 1500–1650, Památky archeologické a místopisné 9, 1873, s. 21–34, 113–122; Josef STRNAD, Rodiny šlechtické v XV. a XVI. století v Plzni usedlé, Památky archeologické a místopisné 14, 1888, s. 397–402, 447–452. 2) Např. Petr MAŤA, Soumrak venkovských rezidencí: „Urbanizace“ české aristokracie mezi stavovstvím a absolutismem, Opera historica 7, 1999, s. 139–160; Jaroslav MILLER, Uzavřená společnost a její nepřátelé. Město středovýchodní Evropy (1500–1700), Praha 2006; Robert ŠIMŮNEK, Šlechta a města v pozdním středověku: kontakty, konfrontace a geograický horizont (na příkladu Strakonic a Volyně), Historická geograie 33, 2005, s. 197–247. Sonda přesahuje do druhé poloviny 16. století.