Tab. 1 Prediktory sociální SOC: výsledky regresní analýzy R²= 0,17; F=8,28; p<0,01 Tab. 2 Prediktory akademické SOC: výsledky regresní analýzy R²=0,22; F=2,71; p<0,05 Vývoj seberegulačních strategií v období vynoĜující se dospělosti Katarína Millová, Nela Binarová, Ester Detáryová, Karina Hanišová, Aneta Klechová, Hana KováĜová, Josef Prášek, Hana ěádová Psychologický ústav FF MU 64592@mail.muni.cz Soubor: Soubor tvoĜilo 100 studentů Masarykovy univerzity v Brně, 87 žen a 13 mužů v průměrném věku 22 let (medián=21). Většina respondentů (86 %) studovala společenskovědní obor, 6 % pĜírodovědecký a8% jiný obor. V dlouhodobém vztahu bylo 26 % studentů, 74 % pak bylo svobodných. Zaměstnaných či s brigádou bylo 55 % respondentů. Metody : • Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace (Social SOC; Geldholf, Little, Hawley, 2012) • Dotazník akademické selekce, optimalizace a kompenzace (Academic SOC; Geldholf, Little, Hawley, 2012) • Dotazník copingových strategií – krátký (CSI; Tobin, Holroyd, Reynolds, 1984) • Škála vnímání rodičů – pro studenty (POPS; Robbins, 1994) • Dotazník obecné self-efficacy (GSES; KĜivohlavý, Schwarzer, Jerusalem, 1993) • Rosenbergova škála sebehodnocení (RSES; Rosenberg, 1965) Výsledky II.: • Akademická SOC koreluje s mateĜskou autonomií a vĜelostí, s otcovskou vĜelostí, autonomií a zapojením a s copingovými strategiemi (Ĝešení problémů, kognitivní restrukturace a sociální opora). • Prediktory akademické SOC – viz Tab. 2 • Spojení akademické SOC s self-esteem a self-efficacy nebylo prokázáno. • Akademická SOC koreluje s rodičovskými styly, avšak regresní analýza neprokázala jejich signifikantní vliv. Výsledky I.: • Sociální SOC stĜedně silně koreluje se self-esteem, kognitivní restrukturací, sociální oporou. • Prediktory sociální SOC - viz Tab. 1 • Sociální optimalizace je ovlivněna zejména self-esteem (beta 0,30), ale i self-efficacy (beta 0,24). Tento model vysvětluje 13,9% rozptylu (F=6,72, p<0,01). • Sociální kompenzace je ovlivněna hlavně self-esteem (beta 0,30). Tento model vysvětluje 9,4% rozptylu (F=4,33, p<0,05). • Sociální optimalizace je ovlivněna sociální oporou (beta 0,41) a vyhýbáním se problémům (beta 0,30). Tento model vysvětluje 19,5% rozptylu (F=2,34, p<0,05). Diskuse: PĜestože rodičovské styly korelovaly s akademickou strategií selekce, optimalizace a kompenzace (SOC), regresní analýza neprokázala jejich signifikantní vliv. Jako nejvýznamnější faktor, ovlivňující akademickou SOC, se jeví jedna z adaptivních copingových strategií, sociální opora. Sociální SOC je oproti tomu nejvíce ovlivněna self-esteem, avšak i sociální opora zde hraje důležitou roli, a to zejména u sociální optimalizace. Výsledky studie naznačují, že největší vliv na rozvoj seberegulačních strategií má sociální opora a také self-esteem. Úvod : Období vynoĜující se dospělosti je spojeno zejména s vysokoškolským studiem, relativní nezávislostí na rodičích as možností organizovat si svůj čas. Pro úspěšné zvládnutí studia i složitostí každodenního života je schopnost cíleně zaměĜit a regulovat své chování zásadní.V této studii jsme se zaměĜili na faktory, které ovlivňují vývoj seberegulačních strategií v oblasti sociální a akademické, zejména nás zajímal vliv rodičovských stylů, self-esteem, self-efficacy a copingových strategií. Vycházeli jsme z Baltesovy teorie selekce, optimalizace a kompenzace – SOC (1997). β t Sig. Sociální opora 0,41 2,42 0,02 Vyhýbání se problémům -0,37 -2,33 0,02 ěešení problémů 0,07 0,42 0,69 Kognitivní restrukturace 0,20 1,12 0,27 VyjádĜení emocí -0,14 -0,87 0,39 Fantazijní únik -0,06 -0,33 0,74 Sebeobviňování -0,07 -0,47 0,64 Sociální izolace 0,24 1,47 0,15 β t Sig. Self-esteem 0,15 1,46 0,14 Self-efficacy 0,39 3,89 0,00