13–14 / 2012 – 327 Vliv těkavých organických látek (VOC) na korozi historického skla Zuzana Cílová 1 , Barbora Holubová 1 , Jana Holubová 2 , Helena Hradecká 1 , Irena Kučerová 3 1 Ústav skla a keramiky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6 2 Katedra obecné a anorganické chemie, Univerzita Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2 3 Ústav chemické technologie restaurování památek, VŠChT v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6 E-mail: cilovaz@vscht.cz Influence of volatile organic compounds (VOC) on historical glass corrosion Nedílnou součásti péče o sbírkové předměty v muzeích či jiných institucích je jejich uložení při optimálních podmínkách a mini- malizace rizikových faktorů. Ve vztahu ke skleněným předmětům jsou často doporučovány pro uložení jen hodnoty relativní vlhkosti vzduchu a teploty, ale informace týkající se vlivu látek VOC jsou spíše opomíjeny. Příspěvek shrnuje výsledky korozních testů za- měřených na studium vlivu vybraných organických látek (kyseli- nu mravenčí, kyselinu octovou a formaldehyd) na modelová skla odpovídající svým chemickým složením sklům historickým. Ze získaných dat vyplývá, že přítomnost VOC v atmosféře urychluje korozní děj a vznik korozních produktů, které mohou dále poško- zovat povrch skla. Je tedy nezbytné, aby především předměty ze skla s nízkou chemickou odolností nebyly těmto vlivům vystaveny. An integral part of the care of the collection objects in museums or other institutions is their deposit under optimal conditions and to minimize risk factors. In relation to the glass objects are often recommended for storing only the values of relative humidity and temperature, but information regarding the effect of VOC com- pounds is rather neglected. is paper summarizes the results of corrosion tests aimed at studying the influence of selected organic compounds (formic acid, acetic acid and formaldehyde) on the model glass corresponding their chemical composition to historic glass. e obtained data show that the presence of VOC in the at- mosphere accelerates the corrosion process and the formation of corrosion products, which can further damage the glass surface. It is therefore necessary that especially glass objects with low chemi- cal durability have not been exposed these influences. Úvod Koroze skla, mechanismy a kinetika tohoto děje jsou tématem mnoha stu- dií  [1–3] , avšak článků zabývajících se interakcí skla s parami organických látek je velmi málo [4, 5] . Těkavé organické látky (VOC – volatile organic compounds) se vyskytují běž- ně v ovzduší, kam se dostávají jednak jako produkty lidské činnosti (moto- rová vozidla, emise, spalování biomasy atd.), a také jako produkty biologic- kých procesů a činitelů (rostliny, půda, atd.) [6] . Zdrojem VOC však mohou být i konstrukční materiály nebo materi- ály použité pro uskladnění předmětů v depozitářích a další materiály, které se běžně vyskytují v muzejním prostře- dí a jejichž vlivem tak může docházet k poškození cenných exponátů [7] . Práce [8–10] zabývající se působením VOC na muzejní předměty popisu- jí poškození exponátů obsahujících především uhličitan vápenatý. Případ rozpadajících se mušlí vlivem působení plynných polutantů byl publikován již v roce 1899 a tento jev byl označen jako „Byne’s disease“. Projevem tohoto po- škození je tvorba bílých krystalických solí na povrchu schránek měkkýšů, které obsahují octan-mravenčan vápe- natý a/nebo octan vápenatý. Další typy solí spojené s působením VOC na různé typy materiálů jsou následující: • na povrchu řecké keramiky byl nalezen calclacit (Ca(CH 3 COO)Cl.5H 2 O) [11] , • thecotrichit (Ca 3 (CH 3 COO) 3 Cl(NO 3 ) 2 .7H 2 O) byl hlavní krystalickou fází nalezenou na povrchu glazované keramiky [9] , • mravenčan sodný (HCOONa) byl iden- tifikován na povrchu sodného skla [10] . Degradace způsobená látkami VOC je popisována i v souvislosti s kovovými materiály. Nejčastěji citovaným přípa- dem je koroze olova, na jehož povrchu se vytváří především mravenčan olov- natý a uhličitan olovnatý [10] . Mechanismy tvorby výše uvedených solí jsou složité a jsou ovlivněny i povahou povrchu materiálu (heterogenita složení, porozita). Kromě působení VOC přítom- ných v muzejním prostředí se na vzniku solí mohou podílet i látky, s kterými se daný historický/archeologický předmět dostal dříve do styku, např. při uložení v půdě, při konzervačním zásahu, nebo destrukčně působit může i samotný ma- teriál historického objektu [10] . Cíle této práce byly následující: • experimentálním způsobem zhod- notit vliv vybraných organických kyselin a formaldehydu na chemic- kou odolnost různých typů skel, • popsat vliv zvýšené vlhkosti na prů- běh korozního děje, • posoudit vhodnost modelových skel pro odhad korozního chování reál- ných vzorků.