Recenzní studie Karteziánský reprezentacionalismus, nebo kognitivní realismus? 1 Scholastické kořeny Descartovy teorie idejí Daniel Heider Teologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice Téma možných vlivů scholastiky na karteziánskou teorii mentální reprezen- tace je vděčným badatelským námětem přinejmenším od počátku minulé- ho století. 2 Otázka vlivu scholastických předpokladů a anticipací Descartovy „ideo-logie“ bývá v literatuře často spojována s tématem reprezentaciona- lismu a přímého realismu. 3 Základní „tón“ bádání o této problematice udal známý francouzský medievista Étienne Gilson svou tezí, že byť Descartes rozsáhle využívá scholastickou terminologii, představuje jeho doktrína idejí zásadní paradigmatickou změnu, která podstatně souvisí s aplikací kauzál- ního principu – příčina musí mít stejnou nebo větší dokonalost než její úči- nek – na „objektivní bytí“ ideje chápané jako účinek. 4 Navíc: zatímco pozice scholastiky podle Gilsona odpovídá kognitivnímu realismu, kartezianismus základní principy a předpoklady tohoto přístupu, totiž hylemorismus a in- tencionální obrazy (species intentionales), zásadně odmítá. Descartova ilo- soie podle tohoto výkladu mezi naše mentální stavy a na mysli nezávislou realitu klade „závoj“ idejí, který brání bezprostřednímu poznání vnějšího světa. Bez ohledu na Gilsonovu vědeckou autoritu je však třeba říci, že v zá- 1 Ke knize Davida Clemensona Descartes’ Theory of Ideas. London, Continuum 2007. 162 s. 2 Počátky bádání se váží k průkopnické práci Étienna Gilsona Index scolastico-cartésien. Paris, Al- can 1913. 3 Zatímco pro reprezentacionalismus platí, že bezprostřední předměty našich kognitivních aktů jsou výlučně intramentální objekty, přičemž extramentální předměty jsou poznávány pouze nepřímo, podle kognitivně-realistické pozice těmito bezprostředně a přímo poznávanými před- měty jsou někdy také objekty na mysli nezávislé. 4 Právě tato aplikace vytváří, ve srovnání se scholastikou, novum Descartova „kosmologického“ důkazu Boží existence uvedeného v Meditacích o první ilosoii. Srv. Descartes, R., Meditace o první ilosoii. Námitky a autorovy odpovědi. Přel. P. Glombíček, T. Marvan a P. Zavadil. Praha, Oikúmené 2003, s. 40-50. Filosoický časopis ročník 62 2014/1 101