Cargo 1, 2 / 2010 27 Angažovaná antropologie: Dar i jed Tomáš Ryška Abstract: In this article I attempt to widen scholarly discussions towards an engaged anthropol- ogy. ese discussions are oſten occupied by the application of anthropological knowledge and skills through anthropologists‘ participation in colonial powers and imperialist structures, in army activities in different times and locations, in projects of regional or international development aid or in advo- cacy. Based on my own long-term ethnographic fieldwork in northern ailand, I argue that such discussions understand engagement as a monolithic whole, without distinguishing the instrumentali- sation of knowledge from the form which comes into existence with the explicit self-understanding of the researcher. I believe that ethnography as a method, as it is affected by the commitment between anthropologist and informer, demands engagement as an imperative for various forms of reciprocity which jointly form the social dynamics of any fieldwork. Consequently, I argue that the application of anthropological knowledge and training toward a solution of social conflicts is just one form of engage- ment. rough this text I will show that engagement has an irreplaceable position in the ethnographic method of participant observation and is thus significant for augmenting anthropological methodol- ogy and the overall research experience. Key words: engaged anthropology; ethnographic fieldwork; anthropological knowledge; ailand. Vždy 1 , když jsem odjížděl z Chiang Rai zpět do Evropy, chystala pro mě Amá 2 oslavu na rozlou- čenou. 3 V roce 2007 tomu nebylo jinak. Tehdy se však, k mému překvapení, ujal iniciativy vesnický pastor, který zajistil i koupi prasete. To se mělo stát pohoštěním pro vesničany, kteří se této události zúčastní. Byl jsem upřímně potěšen, že mi pastor tímto způsobem projevil svoji přízeň. Alespoň jsem se tak domníval. 1 Projekt byl podpoen Grantovou agenturou UK pod íslem 251584. Rád bych podkoval Yasarovi Abu Ghoshovi, Tereze Stoc- kelové a Marii Hemanové za kritické a vcné pipomínky k pedchozím verzím tohoto lánku. 2 Amá znamená akhasky matka. Takto jsem oslovoval mámu mé nejbližší informátorky. Nkdy jsem jí íkal Apí, stará ženo, což je obvyklé oslovení starších žen. 3 Obad, který mi ml zajistit šastnou cestu (la kah caw cheh neh eu) a který organizují kesanští Akha, má své koeny v “tradiním” obadu la ku ku eu. Jeho smyslem je žádat pedky o ochranu na cest do nepátelského prostedí nížinné populace i teba na dlouhou cestu do jiné vesnice. Souástí je obtování zvíete pedkm a rituál, pi kterém každý z host obváže šrku okolo zápstí hlavního aktéra. Tento zvyk nahradila bohoslužba, kdy je Pán žádán o ochrannou ruku nad hlavním aktérem. Vázání šrek, dnes symbol “spolení se zlými duchy”, nahradilo potesení pravicí.