Různé způsoby studia chemické degradace půd v oblasti silně ovlivněné kyselou depozicí L. PAVLŮ, L. BORŮVKA, R. KODEŠOVÁ, A. NIKODEM and O. DRÁBEK Katedra pedologie a geologie, Česká zemědělská univerzita v Praze, Česká republika (e-mail: pavlu@af.czu.cz) Abstract his contribution is focused on t he Jizera Mountains; region strongly influenced by man in past. Structure of natural forest was changed. High acidificants concentrations in atmosphere led to decline of planted monoculture forests in the top parts of the mountains and high acidificants deposition harmed soils in the whole region. Soil degradation study by various ways is the aim of this contribution. Soil samples were collected in surviving nature-close beech forest and in production spruce forest, and also in area with dead forest with grass cover of soil. Basic soil characteristics were measured by commonly used methods (pH, eCEC, contents of available and pseudototal nutrients, and potentially toxic Al forms). Soils of this region are strongly acid with low eCEC. he differences between nature-close, production and dead forest are localized mainly in surface soil horizons. Soil properties of deeper horizons are very similar. Nature-close forest soils represent better conditions as higher pH, higher nutrients content and lower potentially toxic Al forms content than spruce monocultures. Also grass cover in dead forest slightly improves soil conditions in contrast to foregoing production spruce forest. Natural systems have higher resilience and natural mechanisms are able to slightly mitigate soil degradation. L. Pavlů et al. Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8 Key words: forest soils, vegetation cover, soil acidification, soil chemical properties Úvod Oblast Jizerských hor byla a je p�edm�tem zájmu celé �ady výzkumných projekt�. Jedná se o oblast s velice specifickým historickým vývojem úzce spojeným s lidskou �inností. První výrazn�jší lidský zásah do této oblasti souvisí s t�žbou p�vodních p�edevším bukových porost� pro pot�eby sklá�ského pr�myslu, k jehož velkému rozmachu došlo na p�elomu 16. a 17. století. Následovalo pozvolné nahrazení t�chto porost� porosty smrkovými. P�ibližn� od poloviny 19. století p�evážilo zastoupení smrku nad ostatními d�evinami a od té doby se stal smrk nejrozší�en�jší d�evinou Jizerských hor. Další výrazný zásah �lov�ka do této oblasti následoval v období 70. – 80. let dvacátého století. Obrovská množství emitovaných acidifikant� byla v podob� depozice p�í�inou ekologické katastrofy v této oblasti spojené s odum�ením smrkových porost� a odlesn�ním vrcholových partií hor. Na odlesn�ném náhorním platu velice rychle expandovaly porosty trav a vznikly charakteristické imisní holiny. Tyto holiny jsou op�t postupn� zales�ovány, což je ovšem velice ztíženo silným poškozením p�d acidifikací. V oblasti bylo na r�zných místech a s r�znou intenzitou použito vápn�ní jako opat�ení ke snížení acidity p�d a zvýšení zásoby živin. Detailn�jší informace o stavu p�d a porost� této oblasti v širším m��ítku, než které je p�edm�tem tohoto p�ísp�vku, jsou uvedeny nap�íklad v publikacích: Vacek, 2003, Bor�vka et al., 2005a, Mládková et al., 2005, Slodi�ák et al., 2005 a Mládková et al., 2006. Cílem tohoto p�ísp�vku je zhodnocení sou�asného stavu p�d na lokalitách pro Jizerské hory typických svým porostem �i managementem a jejich vzájemné porovnání. Dalším cílem je pak posouzení úrovn� degradace p�d a jejich p�ípadné regenerace.