144
5
2015
Návrat ke klientovi: K současnému
hledání smyslu sociální práce
1
Michal Opatrný, Monika Flídrová, Anna Sýkorová
V odborném diskurzu sociální práce se dnes bžn hovoí o krizi sociální práce, která spoívá
v rozmazání její identity, faktickém výkonu sociální práce nekvaliikovanými pracovníky, ztrá-
t spoleenské prestiže sociální práce, ale údajn také v oslabování sociálního státu a snižování
státních výdaj na systém státem garantované sociální pomoci. Vzhledem ke speciické situaci
eské sociální práce a souasné devalvaci pojmu krize proto v eském kontextu navrhuje Baláž
v návaznosti na Jana Sokola hovoit o mizérii sociální práce.
2
V této souvislosti se upozoruje
zejména na to, že ve své aktuální eské podob, zarámované systémy sociálních služeb a sociál-
ních dávek, sociální práce sklouzla nkam ped poátky svého vlastního konstituování jako
samostatného oboru lidské innosti a vdy.
3
V postmoderním spoleenském kontextu, který
je charakteristický tím, že sociální rizika produkuje i nadále spolenost, ale jejich ešení je na
rozdíl od období moderny privatizováno, se tak nakonec uvažuje i o postupném zániku sociál-
ní práce – spoleenský kontext a v nm zejména materiální zajištní realizace sociální práce
prostednictvím systému sociálních služeb se pro ni stává dusící pikrývkou.
4
V souvislosti s aktuálními spoleenskými problémy se pak uvažuje také o tom, zda nedošlo
k selhání sociální práce. Nejedná se pitom o njaké mediální i pímo bulvární téma inicio-
vané selháním jednotlivce nebo systému, ale o polemiku sociálních pracovník v odborném
tisku.
5
Zcela vážn jsou proto ešeny otázky, které by možná ped nkolika málo lety vbec
nebyly kladeny a které se vnují identit sociální práce.
6
Snaha o její ukotvení ovšem probí-
há již od minulého století. Nejprve (20.–60. léta 20. století) se v literatue projevila snahou
o obhájení profesionality sociální práce v souvislosti s deinováním možných model pomoci.
Pozdji (od 80. let 20. století dodnes) se autoi vnují tématu zamení a cíl sociální práce.
Payne práv proto deinuje ti známá pojetí oboru – (1) terapeutické (podporující seberealizaci
jedinc i skupin), (2) transformaní (tj. zmna spolenosti ve vztahu k sociáln potebným) a
(3) usilující o stabilizaci ádu –, jimiž sociální práce napluje své poslání smovat k zlepšení
spoleenských pomr.
7
Identit sociální práce se tak dostalo i samostatného hesla v nedávno
vydané (2013) Encyklopedii sociální práce. Libor Musil zde profesní identitu sociální práce
chápe jako „…kolektivní sebepojetí skupiny lidí, kteí považují za žádoucí sledovat cíle a jed-
nat pitom zpsoby speciickými pro sociální práci.“
8
1 Tato studie je výstupem projektu speciického výzkumu 117/2013/H Pojetí kvality sociální práce v souvislosti se sebedeinováním sociálního
pracovníka a jeho profese ešeného na Teologické fakult Jihoeské univerzity v Českých Budjovicích.
2 Srov. Roman BALÁŽ, Možnosti dosahování oborových zájm sociální práce v organizacích zamstnávajících sociální pracovníky, Sociální
práce/Sociálna práca 3/2014, s. 45–46.
3 Srov. Libor MUSIL, Ti pohledy na budoucnost sociální práce, in: Rizika sociální práce, ed. Martin SMUTEK – Friedrich W. SEIBEL – Zuzana
TRUHLÁOVÁ, Hradec Králové: Gaudeamus, 2010, s. 11–25.
4 Srov. Oldich CHYTIL, Dsledky modernizace pro sociální práci, Sociální práce/Sociálna práca 4/2007, s. 64–71.
5 Srov. Česká sociální práce jako obor naprosto selhala: Rozhovor Jany Kopivové s Janem Syrovým, Sociální práce/Sociálna práca 3/2009,
s. 7–9; Radka JANEBOVÁ, Selhala skuten sociální práce jako obor?, Sociální práce/Sociálna práca 3/2010, s. 35–37.
6 Srov. Roman PORČ, Smysl v práci pracovníka terénní sociální práce s uživateli nealkoholových drog. Diplomová práce obhájená na FSS MU v Brn
v r. 2013. Vedoucí práce Stanislava Ševíková; Jana VAŠÍČKOVÁ, Interpretace role sociálního pracovníka v ženské vznici a její prožívání sociálními
pracovníky. Diplomová práce obhájená na FSS MU v Brn v r. 2013. Vedoucí práce Libor Musil; © Pojetí kvality sociální práce v souvislosti
se sebedeinováním sociálního pracovníka a jeho profese. Projekt speciického výzkumu Grantové agentury Jihoeské univerzity . 117/2013/H,
Katedra etiky, psychologie a charitativní práce TF JU v Českých Budjovicích. Vedoucí ešitelského týmu Markéta Elichová (on-line), dostupné
na: http://gaju.jcu.cz/grantova-agentura-ju-pro-rok-2013/TeamProjects, citováno dne 27. 2. 2015.
7 Srov. Malcom PAYNE, What is Professional Social Work?, Bristol: BASW, 2006, s. 12–20.
8 Libor MUSIL, Identita oboru/profese sociální práce, in: Encyklopedie sociální práce, ed. Oldich MATOUŠEK, Praha: Portál, 2013, s. 512.