PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK 164 Klinická mikrobiologie a infekční lékařství 2010 5 Současné možnosti antimykotické léčby invazivní kandidózy na jednotkách intenzivní péče P. HAMAL 1 , V. RACLAVSKÝ 1 , L. SVOBODOVÁ 1 , D. KOUKALOVÁ 1 1 Ústav mikrobiologie, LF UP a FN Olomouc SOUHRN Hamal P., Raclavský V., Svobodová L., Koukalová D.: Současné možnosti antimykotické léčby invazivní kandidózy na jednotkách in- tenzivní péče Kandidémie a invazivní kandidóza jsou nejčastějšími mykózami u kriticky nemocných pacientů na jednotkách intenzivní péče. Přes nedávné zkvalitnění léčebných možností rozšířením počtu systémových antifungálních přípravků se stále jedná o infekce, mající často špatnou prognózu a vysokou míru mortality. Základní podmínkou jejich vzniku je kvasinková kolonizace sliznic, resp. kůže, mezi vý- znamné predispoziční faktory patří poškození integrity přirozených bariér hostitele a prolongovaný pobyt na odděleních s intenzivní péčí. Včasná diagnostika invazivní kandidózy je obtížná, neboť její klinické projevy jsou necharakteristické a laboratorní postupy ča- sově náročné a ne zcela spolehlivé. Léčebně jsou nyní k dispozici antimykotika, patřící do tří skupin: triazoly, polyeny a echinokandi- ny. Pro svou účinnost, nízkou toxicitu a přijatelnou cenu je v současné době nejpoužívanějším přípravkem k terapii systémových kva- sinkových infekcí flukonazol. Postupně se však, přes nákladnost terapie, stávají u kriticky nemocných lékem volby echinokandiny, jejichž přednosti spočívají v širokém druhovém spektru, bezpečném podávání pacientům při poškození ledvin i jater, minimu lékových interakcí a fungicidním účinku. Kandidémii lze také pozitivně ovlivnit výměnou intravenózního katétru, současná doporučení pro je- jí léčbu se přiklání, přes výhrady některých autorů, k jeho neprodlenému odstranění. Antimykotická profylaxe snižuje incidenci inva- zivní kandidózy, současně je ale považována za zbytečnou, pokud není cíleně zaměřená na vysoce rizikové skupiny nemocných. Empirická léčba pacientů s febriliemi nereagujícími na širokospektrou antibioterapii je účelná pouze na odděleních s vyšší incidencí systémové kandidózy, u nemocných s rizikovými faktory a po spolehlivém vyloučení jiných příčin. Klíčová slova: invazivní kandidóza, kandidémie, intenzivní péče, léčba, antimykotika SUMMARY Hamal P., Raclavský V., Svobodová L., Koukalová D.: Current options for antifungal therapy of invasive candidiasis in intensive care units Candidemia and invasive candidiasis are the most frequent mycoses in critically ill patients in intensive care units. Recently, the num- ber of systemic antifungal agents has increased, leading to improved treatment options. Yet these infections remain to be characteri- zed by poor prognosis and high mortality rates. The most important predisposing factors are yeast colonization of the mucosa or skin and damage to the integrity of the host’s natural barriers. Early diagnosis of invasive candidiasis is difficult, since its clinical manifes- tations are not characteristic and the laboratory techniques are time-consuming and not completely reliable. The currently available treatments comprise three groups of antifungals: triazoles, polyenes and echinocandins. For its effectiveness, low toxicity and reaso- nable price, fluconazole is the most widespread drug currently used to treat systemic yeast infections. However, despite high treatment costs, echinocandins are becoming the drug of choice. The advantages are a broad spectrum of species, safe administration to patients with kidney and liver damage, minimal drug interactions and fungicidal effects. Candidemia may often be positively influenced by re- placing an intravenous catheter. Despite earlier controversy, the latest treatment strategies clearly recommend its removal. Although antifungal prophylaxis lowers the incidence of invasive candidiasis, it is considered to be useful only if targeted to high-risk groups of patients. Empirical treatment of febrile patients not responding to broad-spectrum antibiotic therapy is only effective in wards with a higher incidence of systemic candidiasis, in patients with risk factors and if other causes are reliably excluded. Keywords: invasive candidiasis, candidemia, intensive care, therapy, antifungals Klin Mikrobiol Inf Lek 2010;16(5):164–170 Adresa: Doc. MUDr. Petr Hamal, Ph.D., Ústav mikrobiologie LF UP a FNOL, Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc, e-mail: petr.hamal@fnol.cz Došlo do redakce: 30. 9. 2010 Přijato k tisku: 27. 10. 2010 Úvod Kvasinky rodu Candida stále výrazně dominují mezi pů- vodci invazivních mykóz, jejich četnost je 7 až 15násobně vyšší než druhých nejběžnějších agens, aspergilů [1]. Na jednotkách intenzivní péče (JIP) postihuje systémová kandi- dóza kolem 2 % kriticky nemocných a stává se zde obáva- nou oportunní infekcí se špatnou prognózou a značnou mor- talitou, jejíž hrubá míra je uváděna mezi 40 a 70 %, přímá se v retrospektivních kontrolovaných studiích pohybuje me- zi 20–50 % [1]. Ekonomicky významným aspektem jsou vyšší náklady na léčbu těchto nemocných v důsledku jejich podstatně delší hospitalizace, údajně o 10–21 dnů [2].