1 Kartografické listy, 2006, 14. __________________________________________________________________________________________________ Jan D. BLÁHA PARADOX INOVACE V KARTOGRAFII Z POHLEDU ESTETIKY Bláha, J. D.: The paradox of innovation in cartographic works from the point of view of aesthetics. Kartografické listy 2006, 14, 1 fig., 2 tabs., 25 refs. Abstract: As with other areas of human activity, authors often seek opportunities for innovating their cartographic work or options for marketing work with completely new concepts. Paradoxically, although users desire something new, they also require concepts familiar to them, concepts they are used to. Some users prefer tradition, while others place a greater emphasis on innovation. In addition, the quest for something new frequently leads authors (whereas knowingly or unawares) to traditional and proven concepts. Other questions that come to mind regarding this topic include: Where is the borderline between the new and the traditional? What is the difference between updating and innovating cartographic works? How is innovation demonstrated and what opportunities does it present? What is the role of author’s style these days? The objective of this paper is to suggest answers to all of these questions. The paper builds on findings of aesthetics and theory of art, allowing a certain degree of com- parison between innovation in art and innovation in cartography. It includes a brief definition of terms related to this topic: the principle of distinguishing, intentionality vs. unintentionality, repetition and seriality, rhythm factor, cliché, and kitsch or originality vs. stereotype. Keywords: Innovation and tradition, distinguishing, cliché, update of map content, comparison of artistic and cartographic work, author’s and publisher’s style. Úvod PĜi četbě článkĤ a statí, které zdánlivě takĜka vĤbec nesouvisí s kartografií a její tvorbou, jsem narazil na téma zvláště v dnešní době dosti aktuální, a to je téma inovace v tvorbě. Jak uvádí H. Rosenberg (1960), novost se v moderní době již sama o sobě stala hodnotou. AutoĜi v honbě za novým a originálním opomíjí samotnou kvalitu díla. Snaha být za každou cenu originální mĤže ovšem poměrně snadno narazit na klíčové funkce kartografických děl, mezi něž patĜí napĜ. funkce informační, topologická či orientační. Na druhou stranu se dílo mĤže stát (ne)atraktivním nejen svou originalitou a inovací, nýbrž i tím, že navazuje na určitou tradici a uživatel je na jeho podobu a koncepci prostě zvyklý. Zde mĤže ale nemusí hrát svou roli jak autorský, tak vydavatelský styl, který mĤže být ikonou vysoké kvality nebo naopak kvality nízké. Dostáváme se k tomu, co je vlastně tím paradoxem inovace. Obecně jsou tu pĜítomny dvě základní tendence – na jedné straně touha po novém a zajímavém, na druhé straně touha po tom, co známe a na co jsme zvyklí – touha po tradici. Právě výše uvedená četba dává možnost porovnat umění s kartografií a pohlédnout na kartografická díla jako na estetické objekty pĜi samozĜejmém zohlednění rozdílu mezi těmito dvěma odvětvími lidské činnosti. Domnívám se, že studie, které analyzují tendence v umělecké tvorbě, mohou být inspirací i pro kartografy. Ve svém pĜíspěvku se opírám zejména o teatro- logické studie. PĜi tomto exkurzu do světa umění jistě narazíme na problematiku principu ozvláštnění, klišé, záměrnost, serialitu a další mezi kartografy málo užívané termíny. _______________ Mgr. Jan D. BLÁHA, Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PĜF UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2, e-mail: blaha4@natur.cuni.cz