POZNÁMKY K DĚJINÁM A ARCHEOLOGII MAROBUDOVY ŘÍŠE Eduard Droberjar ÚVOD Osídlení doby římské v Čechách a na celém území polabských Germánů bývá často vnímáno jako mono- litní vývoj jedné kultury. S konstatováním typu: „po celou dobu římskou existovala v české kotlině jedna kultura reprezentovaná především Markomany“, se setkáváme hojně v různých obměnách. Takový model už dneska nelze akceptovat. Vývoj byl v důsledku četných migrací mnohem komplikovanější a projevoval se přítomností vícerých kultur a různých regionálních skupin v rámci rozsáhlého labsko-germánského komplexu, o čemž svědčí dynamické změny už od 2. pol. 1. stol. př. Kr. a na počátku 1. stol. po Kr., které byly patrné i u východních Germánů (obr. 1). Před další etapou teoretického výzkumu o počátcích doby římské a nejstarší kultuře Svébů – kultuře großromstedtské (GRK) se v tomto příspěvku 1 pokusím stručně shrnout dosavadní poznatky a zejména zhodnotit význam archeologických pramenů k historic- kému poznání prvního mocenského útvaru Germánů – tzv. Marobudovy říše. Stav archeologického bádání o nejstarších fázích doby římské se v posledních letech mění mnohem rychleji, než tomu bylo před půl stoletím, kdy bylo dokončeno syntetické dílo o české, resp. československé protohistorii (Dobiáš 1964). V důkladném hodnocení písemných pramenů včetně těch, jež pojednávají 1 Příspěvek je upravenou verzí referátu, který byl prosloven na 19. mezinárodním sympoziu „Grundprobleme der frühgeschich- tlichen Entwicklung im mittleren Donau“ (Roztoky u Křivoklátu, 4.–8. 12. 2006) a modifikací anglické verze příspěvku do sbor- níku „Mitteleuropa zur Zeit Marbods“ z této konference. Obr. 1. Střední Evropa okolo počátku 1. stol. po Kr. (fáze B1a): a – przeworská kultura, b – gustowská skupina, c – baltské kultury, d – zarubiněcká kultura, e – wielbarská kultura (podle A. Kokowski 2005) ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 12, 2008, str. 575–600