1 Geografická a archeologicko-prostorová data z Rakouska a možnosti jejich využití Michal Petr Abstrakt Příspěvek se zaměřil v širším smyslu na zpracování databáze archeologických lokalit se zřetelem na raný středověk na daném území Dolního Rakouska, vytvoření geografického informačního systému (dále jen GIS) z těchto dat a jejich základní analýzu. Užším smyslem pak byla snaha o zachycení možného zemědělského zázemí hradiska na Pohansku u Břeclavi i na rakouském území, zatímco původně předpokládaná predikce zatím nebyla provedena, zejména kvůli nevyhovující kvalitě vstupních dat. Motivem byla rovněž metodologie práce v příhraničních oblastech a kritika dostupných rakouských dat, jak archeologických, tak geografických. At a general level, the contribution concentrates on the processing of a database of archaeologi- cal sites with a focus on the Early Middle Ages within a particular region of Lower Austria, the creating of a geographic information system (GIS) from the available data and a basic analysis of the data. At a more specific level, there was an attempt to capture the possible agricultural hinterland of a fortified central place in Pohansko near Břeclav including the Austrian territory, although the originally expected prediction was not made in the end mainly due to the insufficient quality of the input data. Additional motifs were the methodology of working in cross-border areas and a critical evaluation of available Austrian archaeological and geographi- cal data. Klíčová slova GIS, Dolní Rakousko, Břeclav-Pohansko, Fundberichte aus Österreich, Bundesdenkmalamt Österreich, Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen, rakouská archeologie GIS, Lower Austria, Břeclav-Pohansko, Fundberichte aus Österreich, Bundesdenkmalamt Österreich, Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen, Austrian archaeology. Úvod Předložený příspěvek je shrnutím seminární práce s názvem „Analýza pravěkého a raně středověkého osídlení rakouského dolního Podyjí za použití prostředků GIS“, dokončené na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty v Brně v roce 2005. Tato práce byla součástí širšího projektu, který řeší pravěké a raně středověké osídlení Podyjí v oblasti hradiska Břeclavi-Pohanska. Rozsah území byl zvolen tak, aby se vhodně doplňoval se sledovaným území JV Moravy a JZ Slovenska. Vzhledem k rozdílům v přístupu k evidenci archeo- logických dat mezi oběma republikami a i vzhledem k prostým technickým obtížím s dvěma různými koordinač- ními systémy se cíl práce zaměřil v širším smyslu na zpracování databáze archeologických lokalit se zřetelem na raný středověk na daném území Rakouska, vytvoření geografického informačního systému (dále jen GIS) z těchto dat a jejich základní vyhodnocení. Užším smyslem pak byla snaha o zachycení možného zemědělského zázemí hradiska i na rakouském území, zatímco původně předpokládaná predikce zatím nebyla provedena, zejména kvůli nevyhovující kvalitě vstupních dat. Motivem byla rovněž metodologie práce v příhraničních oblas- tech a kritika dostupných rakouských dat, jak archeologických, tak geografických. Jako referenční soubor archeologických informací slouží databáze SAS ČR (Státní archeologický seznam), která ovšem nezasahuje i na přilehlé území Rakouska, o kterém předpokládáme, že rovněž náleželo do spádového území hradiska a tvořilo součást jednoho sídelního areálu. Úkolem pro tuto práci tedy bylo zpracovat dostupné archeologické informace o rakouském území a poskytnout tato data pro další zpracování. Databáze archeologických lokalit na území Rakouska, stejně jako formulářové prostředí pro údaje SAS, byla vytvářena v aplikaci MS Access, pro vytváření GIS pak posloužil software GeoMedia Professional. Stručná charakteristika území Část území rakouského Weinviertelu, která byla databázově zpracována, zabírá plochu přibližně 577 km 2 . Na severu je ohraničena tokem Dyje, resp. státní hranicí České republiky a na východě nejprve tokem