VELIKOSTNÍ DISTRIBUCE SUBMIKRONOVÝCH ČÁSTIC AEROSOLU VE SPALINÁCH KOTLE NA ZEMNÍ PLYN J.HOVORKA, D.THIMMAIAH, M.CIVIŠ Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Benátská 2, 128 01 Praha 2 ÚVOD Koncentrace a velikostní distribuce atmosférického aerosolu v městského ovzduší je druhým rokem předmětem sledování na stanici Laboratoře pro sledování kvality ovzduší na Univerzitě Karlově v Praze. Znalost velikostních distribucí atmosférického aerosolu s krátkou integrační dobou umožňuje odhalit mechanismus formování aerosolu a jeho zdroje v městském ovzduší. Zdroji submikronových částic atmosférického aerosolu jsou zejména spalovací procesy. Ty lze zhruba rozdělit na mobilní a stacionární zdroje, přičemž emisní charakterisitika mobilních zdrojů je důkladně popsána v literatuře (Bukowiecki, 2002), zatímco stanovením charakteristik velikostních distribucí částic emitovaných stacionárními zdroji spalování je věnována daleko menší pozornost (J. Maguhn, 2003). V Praze jsou převažujícími stacionárními zdroji spalování kotle na zemní plyn. Cílem předložené práce bylo změřit velikostní distribuci četnosti částic aerosolu v rozsahu 14- 710 nm ve spalinách kotle spalujícím tlakovým spalováním zemní plyn. EXPERIMENT Měření probíhala na střeše budovy Přírodovědecké fakulty UK umístěné v areálu Univerzitní botanické zahrady v centru Prahy. Kotelna v této budově provozuje celkem tři plynové kotle o celkovém výkonu 1.4 MW a vytápí přilehlé budovy fakulty a skleníky botanické zahrady. Pro měření byl využit jeden kotel o výkonu 450 kW spalující tlakovým spalováním zemní plyn v hořácích Deditrich. Vlastní měření byla prováděna na výstupu kouřovodu z komína. Délka kouřovodu od kotle ke hraně komína byla přibližně 25 metrů. Rychlost proudění spalin kouřovodem o průměru 240 mm se pohybovala v rozmezí 1-5 ms -1 a jejich teplota v rozmezí obvykle 40-70 o C. Maximální dosažená teplota byla 110 o C. Vzorek spalin byl odebírán v ose kouřovodu pasivně vyhřívanou sondou umístěnou kolmo na směr proudění spalin. Sonda sestávala z nerezové trubičky o vnitřním průměru 4 mm a délce 80 mm, opatřené na vstupu tryskou o průměru 1.2 mm, a ústící do T rozbočky pro připojení ředícího suchého vzduchu. Ve větvi ředícího suchého vzduchu byl průtok regulován jehlovým ventilem a měřen hmotnostním průtokoměrem (3096, TSI). Naředěný roztok spalin o celkovém průtoku 0.3 l min -1 poté procházel, již mimo kouřovod, tepelně izolovanou měděnou trubičkou (délka 80 mm, vnitřním průměru 4 mm) do skleněné komory o (délka 150 mm, průměru 50 mm) a dále proudil vodivostní hadičkou o vnitřním průměru 4 mm do vstupního impaktoru SMPS (3936L25, TSI). Celková délka odběrového potrubí byla 1.9 m. Doba zdržení vzorku v odběrovém potrubí byla 60 vteřin. Naměřené velikostní distribuce četnosti aerosolu v rozsahu 14-710 nm byly korigovány na ztráty v odběrovém potrubí modifikací „efficiency“ souboru kalkulovaném software dle Ždímala (Ždímal, 2002). Měření byla prováděna v období 7.-14.10.2005. VÝSLEDKY A DISKUSE Celkový počet částic aerosolu o velikosti 14-710 nm se příliš nemění v rozsahu teplot spalin 44-70 o C. Totéž platí o velikostní distribuci četnosti částic aerosolu (obr. 1.). Ty se vyznačují znatelným maximem v oblasti kolem 100 nm. Reprezentativní distribuce četnosti ze 32 měření, získaná vynesením mediánů hodnot jednotlivých normalizovaných četností, je