7 HAVLÍČKOBRODSKO 31 – SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ O HISTORII REGIONU – STUDIE – JOSEF ŠRáMEK SOCIÁLNÍ SÍTĚ KONVENTU CISTERCIAČEK VALLIS SANCTAE MARIAE V POHLEDU VE STŘEDOVĚKU JOSEF ŠRÁMEK Článek programově navazuje na moje starší pojednání „Klášter cisterciaček Vallis sanctae Mariae v Pohledu ve víru doby vymknuté z kloubů“, Havlíčkobrodsko 28, 2014, s. 51–89; zaměřené především na vývoj pohledské majetkové držby a osudy kláštera v době husitské a pohusitské. Úvod Mezi lety 1265–1267 1 byl poblíž Německého Brodu čtyřmi sestrami Kateřinou, Ludmilou, Jutou a Gertrudou z vlivného jihočeského rodu Vítkovců založen nový výhonek cisterciáckého řádu. Stal se jím ženský klášter, známý následně jako Vallis sanctae Mariae (tj. Údolí Panny Marie) 2 nebo Frauenthal, situovaný do obce Po- hled, 3 a jedna z fundátorek, Kateřina, dřívější představená cisterciáckého kláštera Porta Coeli u Tišnova, se stala první abatyší nové řádové fundace. 4 K fundačnímu aktu došlo nadto za podpory dalšího mocného urozence, pana Smila z Lich- tenburka. 5 V roce 1268 klášterní chrám vysvětil pražský biskup Jan III. 6 a o rok později zaštítil zakladatelský počin Vítkoven a Smila z Lichtenburka také panov- ník Přemysl Otakar II.. 7 Ke klíčovému aktu došlo v roce 1272, kdy byl Pohled 1 Vlastní zakladatelský akt nebyl věcí jednoduchou a předcházela mu jistá geneze – zakladatelky totiž nejprve zvažovaly vybudovat klášter v Pňově u Poděbrad, až posléze padla volba na Pohled. Viz Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (dále CDB) V/1, č. 453, s. 668–670. 2 K cisterciáckému ideálu zakládání klášterů s ohledem na krajinný proil srov. Kateřina CHARVáTOVá, Cister- ciácké kláštery v krajině, in: Daniela Houšková (ed.), Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech, Praha 1994, s. 18–19. 3 Oba termíny, jak latinský Vallis sanctae Mariae, tak německý Frauenthal, označují jméno kláštera, které bylo až druhotně přeneseno na obec Pohled coby německojazyčný ekvivalent. V období středověku je třeba mezi tímto rozlišovat. 4 Viz CDB V/1, č. 443, s. 655; č. 444, s. 656–657; č. 454, s. 670–671, CDB V/2, č. 517, s. 64–65. Srov. Jeroným SOLAŘ, Klášter cisterciánek v Údolí Panny Marie, Pohled, Frauenthal, in: Památky archeologické a místopis- né 3, 1859, s. 193–197; Josef KURKA, Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecése litomyšlská (Místopis církevní do roku 1421), Praha 1915, s. 97; Zbyněk SVITáK, Počátky kláštera cisterciaček v Pohledu, in: Sborník prací Filosoické fakulty brněnské university, řada C 43, 1996, s. 5–14; Kateřina CHARVáTOVá, Dě- jiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Díl 2. Kláštery založené ve 13. a 14. století, Praha 2002, s. 301–306. 5 Z. SVITáK, Počátky kláštera cisterciaček v Pohledu, s. 9–10; Tomáš SOMER, Smil z Lichtenburka. Příběh velmože bouřlivého věku, České Budějovice 2012, s. 173–175. 6 CDB V/2, č. 563, s. 132–133. 7 CDB V/2, č. 579, s. 160–162.