ČESKÁ LITERATURA 4/2018 553 ROZHLEDY Ještě k Seifertovu ranému volnému verši Robert Kolár — Petr Plecháč [ústav pro českou literaturu av čr] Jaroslav Seifert dedikoval svou první sbírku, Město v slzách (1921), „básníku z nejmilejších St. K. Neumannovi“. Zdeněk Pešat vztahu raného Seiferta k Neumannovi věnoval krátkou kapitolu své seifertovské monografe (pešat 1991: 21nn). Připomněl osobní kontakty obou básníků, které procházely vý- vojem, 1 Seifertovy pochvalné recenze Neumannových sbírek a mimo jiné také Seifertův citát: „Kdybych mohl tuto [Město v slzách] knížku napsati dnes zno- vu, myslím, že bych změnil vše, jen jediná věta by zůstala: Básníku z nejmi- lejších St. K. Neumannovi“ (ibid.: 21). Pešat, nejspíše s ohledem na charakter své knížky, upustil od sledování konkrétních projevů tohoto vztahu manifes- tovaných v básnickém díle. Seifertovu návaznost na Neumanna lze doložit např. básní „V předměstské uličce“ (Město v slzách), kterou Miroslav Červenka uvádí jako příklad básně v přímém polemickém kontaktu s „hned několika Neumannovým[i] básn[ěmi]“ (červenka 2001: 60). Další průhlednou pole- mikou s Neumannem je Seifertova báseň „Černoch“ (Samá láska), což neušlo samotnému Neumannovi, 2 k jehož stejnojmenné básni ze sbírky Nové zpěvy (1918) se vztahuje. Seifertův vztah k Neumannovi je tedy manifestován nejen „vnějškově“ (dedikace, prohlášení), ale i „vnitřně“ (básně samotné), uvedené doklady ukazují spíše na návaznost polemickou. Přejděme k verši. Jonathan Bolton spatřuje Seifertovu návaznost na Neumanna mimo jiné ve „variaci dlouhých a krátkých veršů“ (bolton 1997: 73). Bolton se nevěnuje prokázání této teze na konkrétním materiálu, zmiňuje pouze jednu báseň: 1 Srov. např. fakt, že ve druhém vydání sbírky (1923) Seifert dedikaci změnil na „St. K. Neumannovi“, což bylo patrně způsobeno Neumannovými výpady proti Devětsilu, zvláště proti Karlu Teigovi, ale i proti samotnému Seifertovi (srov. neu- mann 1958). Od třetího vydání (1929) se dedikace vrací k původnímu znění. 2 O Seifertově básni Černoch Neumann napsal: „poněkud polemická a programová, je spíše hříčkou než básní“ (neumann 1958: 204).