85 PROBLEMATIKA OPISOVÝCH CHYBORAŽEB JEDNOSTRANNÝCH BÍLÝCH PENÍZŮ VLADISLAVA II. JAGELLONSKÉHO A CHYBORAŽBA WLDISLAVS Lukáš RICHTERA Abstract – Problems of one-sided white coins of Vladislaus II Jagiellon with defective marginal legends and the defective specimen with inscription of ʻWLDISLAVSʼ. Regarding high quantity of white coins produced under Vladislaus II Jagiellon, large number of their types and varieties exist together with signifcant number of varieties with defective marginal legends. The presented article summarizes the known described coins with defective marginal legends. Different opinions about their existence are discussed, and a newly registered white coin with defective marginal legend (ʻWLDISLAVSʼ) is presented. Because of the fact that existence of some previously described defective pieces was recently questioned and explained by double-strike, this specimen was analysed in detail – including reconstruction of the missing part of its marginal legend – in order to eliminate the alternative of double-strike. Bohemia, Vladislaus II Jagiellon, white coin, variety, defective coin Malým počtem nominálů ražených za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) v českých zemích se mincovnictví tohoto panovníka ničím výrazně neodlišuje od mincovnictví jeho předchůdců a jeho syna Ludvíka Jagellonského (1516–1526). Vladislavův mincovní systém přímo navazuje na mincovní systém zavedený Jiřím z Poděbrad (1458–1471). Během Vladislavovy vlády byly v českých zemích ra- ženy dva drobné nominály. Nejmenší nominál grošové soustavy představoval malý peníz (též černý peníz nebo haléř), který byl polovinou bílého penízu (zvaného též denár český). Základní jednotkou mincov- ního systému byl pražský groš. Součástí mincovního systému za jagellonců byly i zlaté mince – dukáty, jejichž ražba byla za vlády Vladislava II. Jagellonského obnovena v pražské mincovně. Přes uvedenou jednoduchost mincovního systému je, s ohledem na velmi dlouhou dobu vlády Vladi- slava II. Jagellonského, typologické zpracování jeho jménem ražených nominálů velice obtížným úko- lem, který dodnes není uspokojivě vyřešen. Téměř 45 let vlády Vladislava II. Jagellonského se odráží v nebývale značném počtu typů i variant, a to především v případě dvou nominálů – bílých penízů a praž- ských grošů. Důvodem tohoto jevu je skutečnost, že bílé penízy a pražské groše představovaly nominály, které byly v běžném platebním styku zdaleka nejrozšířenější a rovněž i to, že jejich ražba probíhala v po- měrně dlouhých časových úsecích. Nebývalý objem mincovní produkce byl rovněž umožněn i oživením těžby stříbra v Kutné Hoře, která za vlády Vladislava II. Jagellonského dosáhla druhého, byť nižšího, vrcholu. Jak dokládá obvyklé složení nálezů uložených v době jagellonské, marginální roli v tehdejším oběživu sehrávají i drobné mince z okolních území, mimo jiné např. drobné mince zhořelecké či kladské. Bílé penízy Vladislava II. Jagellonského leží spíše na okraji zájmu badatelů i sběratelů a jsou ne- právem opomíjenou problematikou. Starší typologická členění či některé dílčí studie věnované tomuto nominálu nejsou v současnosti uspokojivým řešením, které by typologii bílých penízů Vladislava II. Jagellonského komplexně pojímalo. Vedle variant nezahrnutých do typologií (Hána 2003; Novák 2003; Krajíc – Chvojka 2007; Brádle 2013; Richtera 2014) není rovněž s jistotou uspokojivě vyřešena otáz- ka původu ražeb, které se svým provedením poněkud vymykají typickým ražbám kutnohorským (Šůla 1967–1968, 117–130; Hásková 1991, 278–279; Hus 1996; Krajíc – Chvojka 2007, 308–315; Vorel 2010, 177–179; Brádle 2013, 80–83). První zmínkou o rozdílném provedení liter a jejich možném významu pro chronologické členění bí- lých penízů si uvědomuje již E. Leminger (1884, 413). První vážnější pokus o základní typologické rozčlenění bílých penízů Vladislava II. Jagellonského představuje průkopnické dílo J. Smolíka (1971, 44–45). Ten ve své studii rozlišuje tři typy Vladislavových bílých penízů, tj. bílé penízy tlusté, dvoustran-