Příkopy kolem kostelů  MARTIN ČECHURA  Při výzkumech v areálech církevních staveb bývá mnohdy pozornost soustředěna pou- ze na ústřední architekturu, tj. kostel. Přesto však i jeho okolí může být velmi zajímavým  a podnětným předmětem studia, přinášejícím cenné poznatky. Jedním z objektů, které je  možné při takto rozšířeném průzkumu zachytit, jsou příkopy, obklopující kostel, v některých  případech doplněné ještě valem. Pozornost věnovaná tomuto jevu byla zatím spíše ojedinělá  (shrnutí Sommer 1999). V následujícím textu bude věnována pozornost několika západo- českým lokalitám, na kterých se podařilo příkopy kolem kostelů více či méně prozkoumat.  Malý počet dostatečně dokumentovaných lokalit nám zatím neumožňuje vynášet konečné  soudy o jejich funkci a významu, ale tvoří cenný příspěvek do diskuse o funkci a podobě  středověkých kostelů a kostelních areálů (k dalším lokalitám z Čech zejména Sommer 1988;  1999, k archeologickému výzkumu kostelů např. Čechura 2005).  První doklady o přítomnosti příkopů se objevují v regionálně zaměřených pracích,  např. v jednotlivých svazcích Soupisu památek uměleckých a historických. I zde je však  patrná značná nejednotnost přístupu autorů k vymezení a rozsahu jejich zájmu. Cenným  pramenem je např. svazek věnovaný Klatovsku, který eviduje příkop nebo jeho zbytky např.  u kostela sv. Jakuba v Kolinci, sv. Martina v Klatovech na Hůrce, nebo sv. Mikuláše v Lubech  u Klatov (Hostaš-Vaněk 1899). Příkop v Kolinci je navíc zdůrazněn i na starých mapách  a část jižně od kostela byla podrobena povrchovému průzkumu. Nevyvážená pozornost  věnovaná bezprostřednímu okolí stavby je ostatně typická pro stavebně-historické a umě- lecko-historické bádání celého 20. století. Podrobné studium historických pramenů doložilo  existenci příkopu u kostela Všech Svatých v Plzni (Schiebl 1924,16), uvažuje se o opevnění  u kostela v Dobřanech (Karel 1995).  Cenným dokladem existence dnes zaniklých příkopů nebo jejich proměn jsou karto- grafické a ikonografické prameny. Zejména po zpřístupnění map I., II. a III. vojenského  mapování na internetu (http://oldmaps.geolab.cz) můžeme očekávat výrazné rozmnožení  počtu lokalit s těmito terénními relikty. Příkladem je znázornění výrazného příkopu obklo- pujícího kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci, okres Domažlice. Novodobé úpravy  terénu zcela pozměnily podobu okolí kostela a dnes již v jeho okolí nejsou žádné relikty  příkopu znatelné.  Značné naděje jsou vkládány do nedestruktivního archeologického výzkumu, především  letecké prospekce. K nejcennějším patří zjištění mohutného vodního příkopu u kostela sv.  Jiří v Plzni-Doubravce (Braun 1998). Široký výkop přetínal nejširší stranu ostrožny směrem  k vesnici a vytvářel tak nepřístupný ostrov s kostelem v nejvyšší části. Nelze však zcela vylou- čit, že se může jednat i o přirozený útvar, např. zaniklé říční rameno (k tomu srv. Čechura  2000). Povrchový průzkum doložil zbytky příkopů u kostela sv. Mikuláše v Potvorově nebo  u kostela Všech Svatých v Řesanicích (Čechura 2002)  Pro studium významu a funkce příkopů se však neobejdeme bez jejich datování, a to je  možné pouze prostřednictvím archeologického výzkumu. V Čechách byly příkopy zkou- mány zatím pouze výjimečně (např. Vrbčany - Smetánka 1986, Skružný-Špaček 1997,  nebo Čelákovice - Špaček 1997). V západních Čechách byly zatím archeologicky zkoumány  4 lokality:  2B3