9 Konfesionalita díla Kateřina Horníčková Studium náboženského rozdělení Čech má velmi dlouhou tradici. Tepr- ve před deseti lety bylo však možné zaznamenat větší pohyb v zaběh- lém výkladu 1 kulturního dění období, na jehož počátku stála Husova smrt v Kostnici roku 1415. V důsledku nového koncepčního přístupu, v jehož jádru bylo nasazení jiné optiky na známá díla, vznikly publika- ce, 2 které nabízejí alternativní rámec pro porozumění kulturním proje- vům pozdního středověku a raného novověku, památky nově hodnotí a zahrnují i doposud opomíjené kulturní projevy. Studium náboženské kultury 3 z hlediska její konfesní mnohotvárnosti je založeno na posunu 1 Souhrn a charakteristiku tradičně orientovaného bádání poskytla Milena Bart- lová, Královské umění a stav české uměleckohistorické medievistiky, Dějiny – teorie – kritika VII, 2010, č. 2, s. 261–270, zejména s. 262–266. Obnovený zájem o problematiku náboženského obrazu v husitském období lze v literatuře po- zorovat od počátku 90. let. 2 Pro nedostatek prostoru zde zmiňuji jen rozsáhlejší knižní publikace: Milena Bartlová, Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě. 1400–1460. Pra- ha 2001. (zde shrnutí starší domácí i zahraniční literatury k tomuto tématu). – Milena Bartlová – Michal Šroněk (edd.), Public Communication in European Reformation. Artistic and Other Media in Central Europe 1380–1620, Praha 2007. – Ondřej Jakubec (ed.), Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v Českých zemích (kat. výst.), Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum, Olomouc 2007. – Kateřina Horníčková – Michal Šroněk (edd.), Umění české reformace (1380–1620), Praha 2010. Tématu se v mnoha dílčích studiích, jež zde pro nedo- statek prostoru neuvádím, věnovala řada autorů, z nichž nelze nepřipomenout alespoň Karla Stejskala a Jana Royta. 3 Mám tu na mysli různorodou výtvarnou, hudební a literární produkci rozma- nitých náboženských směrů, působících v geografckém okruhu Čech a Mora- vy od 15. do první čtvrtiny 17. století. Poslední z českých zemí, Slezsko, není v této studii zohledněna, neboť problematika konfesních kultur ve Slezsku byla již v literatuře obsáhleji zpracována: Jan Harasimowicz, Treści i funkcje ideowe sztuki śląskiej Reformacji 1520–1650. Wrocław 1986. – Idem, Schwärmergeist und Freiheitsdenken. Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte Schlesiens in der frühen Neuzeit, Neue Forschungen zur schlesischen Geschichte 21, Köln – Weimar – Wien 2010. – Jens Baumgarten, Konfession, Bild und Macht. Visualisierung als katholisches Herrschafts- und Disziplinierungskonzept in Rom und im habsburgis- chen Schlesien (1560–1740), Hamburg – München 2004. Pro Moravu srov. Milan Togner, Národnost, nebo konfese: Morava v baroku, in: Dějiny umění v české