Metafysické předpoklady empirického projektu Mikuláše Kusánského v Idiota de staticis experimentis Jakub Šenovský 1. Mikuláš Kusánský jako předchůdce „vědeckého myšlení“? Mikuláš Kusánský bývá často nahlížen jako první novověký či moderní myslitel. 1 Obdobně bychom mohli Kusána považovat i za předchůdce mo- derního vědeckého zkoumání, k čemuž by nás opravňoval dialog Idiota de staticis experimentis (čes. Soukromník o pokusech s váhami), kde Kusánus rozvíjí projekt empirického zkoumání, který bychom mohli s Kurtem Fla- schem nazvat jako „téměř čistá empirie“ (něm. ziemlich reine Empirie). 2 V čem tedy spočívá ona čistota a v čem by byla ona modernita tohoto pozdně středověkého kardinála? Pokud jde o již zmíněný dialog De staticis experimentis, šlo by bezpochyby o Kusánovo pojetí experimentu jakožto přístupu k vnější smyslové skutečnosti. V tomto dialogu totiž soukromník či laik (lat. idiota), což je postava, skr- ze niž Kusánus promlouvá, mluví o metodě, se kterou bychom mohli dospět 1 Takto (něm. der erste moderne Denker) ho označil již Ernst Cassirer v knize Individuum und Kosmos in der Philosophie der Renaissance. Srv. J. Hopkins, „Nicholas of Cusa (1401–1464): First Modern Philosopher?“, in: Midwest Studies in Philosophy, XXVI (2002), s. 1 n. 2 Srv. K. Flasch: Nikolaus von Kues – Geschichte einer Entwicklung. Frankfurt a. M. 2008, s. 318.