117 TEORIE VĚDY / THEORY OF SCIENCE / XLII / 2020 / 1 ////// temat i c k é stu di e / t h emat i c art i c l es ////////////////////// Tis work is licenced under the Creative Commons Attribution 4.0 International License. THE “PHYSICA MOSAICA” OF JOHANN HEINRICH ALSTED (1588–1638) Abstract: Some early modern scholars believed that Scripture provided more certain knowledge than all secular au- thorities – even Aristotle – or investigating nature as such. In this paper, I analyse one such attempt to establish the most reliable knowledge of nature: the so-called Mosaic physics proposed by the Reformed encyclo- paedist Johann Heinrich Al sted. Although in his early works on Physica Mosaica Alsted declares that his primary aim is proving the harmony that exists between various traditions of natural philosophy, namely between the Mosaic and the Peripatetic approaches, and despite the fact that his biblical encyclopaedia of 1625 was intended to be based on a literal reading of the Bible, he never truly abandoned the Aristotelian framework of physics. What is more, in his mature encyclopaedia of 1630, he eventually openly preferred Aristotle to other natural- philosophical traditions. I argue, therefore, that Alsted’s bold vision of Mosaic physics remained unf ulflled and should be assessed as an unsuccessful project of early modern natural philosophy. Keywords: Johann Heinrich Al sted; Mosaic physics; natural philosophy; early modern science; Aristotelianism „Physica Mosaica“ Johanna Heinricha Alsteda (1588–1638) Abstrakt: Někteří raně novověcí učenci byli přesvědčeni, že Písmo poskytuje jistější poznání nežli všechny světské autority – s Aristotelem včele – či zkoumání samotné přírody. Ve své studii se zabývám jednou z takových snah o získání toho nejspolehli- vější ho vědění o přírodě: takzvanou mosaic- kou f yzikou, jak ji koncipoval reformovaný encyklopedista Johann Heinrich Alsted. Ač- koliv ve svých raných dí lech, jež se Physica Mosaica týkají, Al sted za svůj nejvyšší cí l prohlašuje dokázání souladu mezi různými podobami přírodní flosofe, především mezi mosaickým a peripatetickým přístupem, a navzdory tomu, že jeho biblická encyklo- pedie z roku 1625 měla být založena na do- slovném čtení Bible, Alsted ve skutečnosti nikdy neopustil aristotelská východiska pří- rodní flosofe. Co je ještě pozoruhodnější, Alstedova vrcholná encyklopedie z roku 1630 již přímo upřednostňuje aristotelismus před jinými přírodně-flosofckými přístupy. Tvrdím proto, že Alstedova smělá vize mo- saické fyziky zůstala nenaplněna a měla by být hodnocena jako neúspěšný projekt raně novověké přírodní flosofe. Klíčová slova: Johann Heinrich Al sted; mosaická f yzika; přírodní flosofe; novověká věda; aristotelismus JAN ČÍŽEK Department of Phi losophy Facult y of Arts, Universit y of Ostrava Reál ní 5, 701 03 Ostrava email / jan.cizek@osu.cz ht tps://doi.org/10.46938/tv.2020.472 0000-0001-8935-1189