273 KNIHA KRISTA A KNIHY BOŽÍ. PŘEDPOKLADY ZRODU TEOSOFICKÉ TRIÁDY A TETRÁDY V LUTERSKÉ MYSTICE PŘELOMU 16. A 17. STOLETÍ * Petr Pavlas In principio erat Verbum, et Verbum erat apud Deum, et Deus erat Verbum. ( J 1,1) Úvod Erasmus Rotterdamský (1466–1536), jeden z nejvýznamnějších huma- nistických učenců a teologů, vykládá první větu Janova evangelia ná- sledovně: „Tohoto syna zrodil otec jinak, tuto řeč vyslovil jinak: jed- nou v čase, ale vždy mimo všechen čas. Neboť než byl tento nebeský i pozemský svět stvořen, u věčného otce již byla věčná řeč. A tato řeč vyšla od otce tak, aby se od něj nikdy neoddělila.“ 1 Pokusme se Eras- movo sdělení, v němž se christologie snoubí s teologií Logu, vysvět- lit dále a prozkoumat jeho důsledky: Erasmus předpokládá, že Bůh rozením syna vyslovuje řeč, přičemž Boží syn ( flius ) je s Boží řečí 1 Erasmus Rotterdamský 1523, fol. b6v: Eundem flium aliter genuit pater: eundem sermo- nem aliter deprompsit: semel in tempore, sed semper extra tempus omne. Nam ante quàm haec uni- versitas rerum terrestrium ac coelestium conderetur, iam cum patre aeterno, sermo erat aeternus: atque hic sermo sic prodibat à patre, ut nunquam à patre discederet. * Tato studie je výstupem projektu GA ČR Raně novověký encyklopedismus v centru a na periferiích: Lavinheta, Apáczai Csere, Komenský, Leibniz (19-02938S), který se řeší ve Filosofc- kém ústavu AV ČR, v.v.i.