Bellum 1866 č. 2/2020 31 JOSEF ŠRÁMEK Vzpomínky Františka Dytrycha z Osic na tažení v roce 1866 v řadách pěšího pluku č. 18 Vzpomínkové prameny všeho druhu jsou v posledních desetiletích stále oblíbenějším materiálem pro historiky, 1) zvláště s rozvojem zájmu o podobu každodenního života v minulosti a o obecně antropologicky orientované kulturní dějiny. 2) Tento trend se nevyhnul ani tak specifické oblasti, jakou představuje vojenská historie. 3) Přesto je svým způsobem příznačné, že v českém kontextu ojedinělá práce, která se programově přihlásila ke zpracování tohoto druhu historického pramene, sice téma uchopila v reprezentativní chronologické šíři od raného novověku po první světovou válku, avšak prusko−rakouská válka z roku 1866 zde místo nenašla. 4) Je to jistě ovlivněno i tím, že vzpomínkových pramenů na prusko−rakouskou válku je výrazně méně, než např. ve srovnání s první světovou válkou, už s ohledem na délku trvání konfliktu. 5) Přesto však takové prameny existují a mnohdy spíše čekají v přítmí archivních či muzejních depozitářů na „objevení“. I tak ale nemalá řada takových pramenů již byla v minulosti publikována tiskem, přesto s nimi badatelé odpovídajícím způsobem 1) LENDEROVÁ, Milena: Chvála deníků a dopisů. In: Lenderová, Milena – Kubeš, Jiří (eds.): Osobní deník a korespondence. Snaha o prezentaci, autoreflexi nebo (proto)literární vyjádření? Pardubice 2004, s. 21−31. 2) Velmi výběrově srov. VAN DÜLMEN, Richard: Historická antropologie. Vývoj – problémy – úkoly. Praha 2002; BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha 2011. Praktické uplatnění ve vztahu k dějinám 19. století viz VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla: Jak se žilo za časů Františka Josefa I. Praha 1996; LENDEROVÁ, Milena – JIRÁNEK, Tomáš – MACKOVÁ, Marie: Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha 2009. 3) Mezi nejvýraznější zástupce takto profilovaného studia z posledních let náleží PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550−1750. Praha 2015; HUTEČKA, Jiří: Muži proti ohni. Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914−1918. Praha 2016; WOHLMUTH, Petr: Krev, čest a hrůza. Historická antropologie pevnostní války na příkladu britských deníků z obléhání pevnosti Bergen op Zoom z roku 1747. Praha 2017. Sama problematika prusko−rakouské války z roku 1866 na práci tohoto typu stále ještě čeká. Srov. HUTEČKA, Jiří – ŠRÁMEK, Josef a kol.: Mlhy na Chlumu. Prusko−rakouská válka v optice moderní historiografie. Hradec Králové 2018. 4) PRCHAL, Vítězslav a kol.: Mezi Martem a Memorií. Prameny osobní povahy k vojenským dějinám 16. – 19. století. Pardubice 2011. Válku 1866 (či obecně každodennost vojáka v poli) netematizuje ani příslušná kapitola o armádě v publikaci LENDEROVÁ, M. – JIRÁNEK, T. – MACKOVÁ, M.: Z dějin české každodennosti, s. 212−247. 5) Viz ISHERWOOD, Ian Andrew: Remembering the Great War. Writing and Publishing the Experiences of WWI. London 2017. Srov. s důrazem na český kontext KULICHOVÁ, Marie – JANKOVIČ, Milan: Zapomenuté hlasy. Korespondence, deníkové záznamy a kresby z první světové války. Hradec Králové 1986; HORÁKOVÁ, Pavla – KAMEN, Jiří: Přišel befel od císaře pána. Polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. Praha 2015; TÍŽ: Zum Befehl, pane lajtnant aneb Poslušně hlásím, že byla jednou jedna veliká bitva. Praha 2018.