etnická a jazyková identita obyvatel moravy po roce 1989 9 Etnická a jazyková identita obyvatel Moravy po roce 1989 * Ondřej Bláha (Česká republika) Zatím poslední sčítání lidu, domů a bytů v České republice, které proběhlo k 26. 3. 2011, přineslo celkem překvapivé zjištění, že 25,32 % obyvatel státu (2 642 666 respondentů sčítání) 1 necítí potřebu deklarovat jakoukoli národ- nost. Tak indiferentní a zároveň tak rozšířený postoj k vlastní etnicitě nemá, jak se zdá, v sousedních státech obdobu – např. na Slovensku 2 nevyplnilo při sčítání v r. 2011 položku národnost o poznání méně respondentů, jen 7,26 % (tj. 392 374), 3 a v Polsku se nehlásilo k žádné národnosti 1,35 % (asi 521 000) 4 respondentů sčítání lidu v r. 2011. Nehlášení se k jakékoli národnosti je ne- pochybně sociologicky i kulturně významným faktem – i když je celkem jasné, že uvedená čtvrtina obyvatel České republiky svou národnost zřejmě přímo nepopírá, jen ji nepokládá za nutné či vhodné veřejně projevit. Nejde jistě o stav, který by byl v dějinách českého národa novinkou – už demografická data ze sklonku 19. století a prvních desetiletí 20. století, re- ferující o stavu etnicity v českých zemích, naznačují, že i tehdejší respon- denti nakládali s položkou „národnost“ dost proměnlivě a své skutečné, to- tiž hlavně jazykově definovatelné češství úřadům nepřiznávali, protože to nebylo praktické (srov. např. údaje u Srba 2004, 130–131). Výsledky sčítání lidu z r. 2011 ukazují vlastně jistou paralelu – zatímco v Rakousku-Uhersku mohlo být přiznání se k české národnosti sociální nevýhodou, a proto se k němu řada etnických Čechů neodhodlala, 5 v České republice počátku * Zpracování a vydání tohoto příspěvku bylo umožněno díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělené Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (projekt IGA). 1 Český statistický úřad [on-line]. hps: //www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu-a-bytu [cit. 20. 3. 2018]. 2 Štatistický úrad Slovenskej republiky [on-line]. hp: //datacube.statistics.sk [cit. 20. 3. 2018]. 3 Do tohoto podílu jsou však započítáni i respondenti, kteří vyplnili jinou národnost, než bylo 17 nejčastějších (slovenská, maďarská, romská, rusínská, ukrajinská, česká, německá, polská, ruská, židovská, moravská, bulharská, slezská, řecká, rumunská, rakouská a viet- namská), takže není vyloučeno zkreslení údajů. 4 Główny Urząd Statystyczny [on-line]. hp: //stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_ narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf [cit. 20. 3. 2018]. 5 Např. v Olomouci (bez předměstí) bylo podle sčítání v r. 1910 63 % Němců a 36 % Čechů, v r. 1921 ukázalo sčítání 34 % Němců a 60 % Čechů (Říkovský 1935, 102). Výrazné demogra-