GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 17, ČÍSLO 2/2016 | 64 STATI / ARTICLES Nic pro holky? Genderové nerovnosti v politické participaci na sociálních sítích 1 / Lenka Vochocová, Jaromír Mazák, Václav Štětka Nothing for the Girls? Te Gender Gap in Political Participation on Social Network Sites Abstract: Tis paper elaborates on the authors’ previous research on the relatively unexplored area of the gender aspects of online political participation. Quantitative content analysis is used to analyse communication on selected Czech political parties’ Facebook profles during the campaign for the parliamentary elections in 2013 and 2014. Te article focuses on women’s presence in political discussions and the relationship between their presence and the negativity of the communication in the forum, and presents a literature review ofering possible explanations for the surprising diference in both the activity of men and women and the diferences in the activity of female participants on the profle pages of diferent parties. Te results of this research challenge some established assumptions about the alleged narrowing of the gender gap in the Internet environment and in social media specifcally, as men turn out to be much more active than women. Key words: online political participation, gender, election campaigns Vochocová, Lenka, Jaromír Mazák, Václav Štětka. 2016. „Nic pro holky? Genderové nerovnosti v politické participaci na sociálních sítích.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum, Vol. 17, No. 2: 64–75, DOI: http://dx.doi.org/10.13060/12130028. 2016.17.2.283 Předvolební kampaně politických subjektů i diskuse voličů a voliček se v posledních několika letech do velké míry pře- souvají do prostředí internetu, resp. sociálních sítí (Lilleker, Jackson 2010; Jungherr 2012). Rostoucí význam sociálních médií v politické komunikaci a politickém marketingu, kte- rý se odvíjí od přelomové prezidentské kampaně Baracka Obamy v roce 2008, tak představuje výzvu nejen pro vý- zkum politické participace, ale také pro obory, jejichž pri- márním zájmem jsou média a mediálně zprostředkovaná komunikace (Lilleker, Jackson 2010). Vzhledem k důleži- té roli sociálních médií ve volebních kampaních posledních let v řadě tzv. západních demokracií rozšiřují sociální vědy tradiční výčet participačních aktivit a svůj výzkumný zá- jem také o on-line deliberaci a účast jednotlivců a jednot- livkyň v politických diskusích v prostředí internetu (Jung- herr 2012; Casteltrione 2015). 2 Tyto aktivity, které nutně nesměřují přímo či primárně k ovlivňování rozhodovacích procesů ve společnosti a nevyžadují hlubší zapojení nebo závazek (Carpentier 2011), označují někteří výzkumníci/ce jako expresivní způsoby participace nebo on-line politickou expresi3 (Gibson, Cantijoch 2013). Do této výzkumné ob- lasti se pak promítají i otázky klasického participačního vý- zkumu týkající se různých nerovností v participačních ak- tivitách občanů a občanek. Naším výzkumným záměrem je přispět k diskusi o tom, zda jedním z faktorů, které ovlivňu- jí on-line politickou expresi jednotlivců/kyň, je také gender. Relevance on-line politické exprese, tedy mimo jiné dis- kusí o politice na sociálních sítích, jako výzkumného tématu se totiž neodvíjí jen od toho, že je toto prostředí ve zvýšené míře užíváno politickými aktéry/kami i potenciálními voli- či a voličkami. Nástup fenoménu sociálních médií na počát- ku 21. století se do velké míry časově překrývá s takzvanou krizí demokracie (ztráta zájmu občanů a občanek o politic- ké dění, či dokonce ztráta důvěry v parlamentní systémy, především mezi příslušníky/cemi mladších generací, často v důsledku rozmachu politického marketingu), na niž upo- zorňují někteří autoři a autorky (Norris 2002; Coleman, Blumler 2009; Dahlgren 2013). Právě internet jako jedna z nových komunikačních technologií může podle mnohých kompenzovat odklon veřejnosti od tradičních forem politic- ké participace a opět posílit jejich politickou angažovanost (Weber, Loumakis, Bergman 2003; Dahlgren 2005; Davis 2010; Jakubowicz 2013) a zároveň může oslabit nerovnos- ti v přístupu k politické participaci založené především na sociodemografckých charakteristikách jedinců (Vitak et al. 2011; Enjolras et al. 2012; Holt et al. 2013). Tyto optimistické vize spojující internet s novou érou de- mokracie však nepotvrzuje dominantní tradice ve výzkumu on-line participace, podle níž internet existující nerovnosti nejen neoslabuje, ale do určité míry je i zvýrazňuje (Norris 2001; Davis 2010). Koncept tzv. digital divide (Norris 2001) tedy odmítá zjednodušující pojetí internetu jako „bezbarié- rového“ prostředí, jehož potenciálu využívají zástupci a zá- stupkyně různých společensky marginalizovaných skupin, a spíše sleduje rozdíly v on-line politické participaci založe- né právě na odlišných sociodemografckých a socioekono- mických charakteristikách. Jednou z tradičních kategorií marginalizace sledovaných v souvislosti s politickou participací je právě gender. Ačkoli v participačním výzkumu panoval po desetiletí konsenzus,