Zdeněk Mlynář a hledání socialistické opozice Od aktivní politiky přes disent k ediční činnosti v exilu Alessandro Catalano Samizdat nepředstavoval pouze nástroj, jenž umožnil rozvoj významné části české kultury ve dvacátém století během dvaceti let po potlačení pražského jara, ale byl také předchůdcem mediální revoluce, o níž se v poslední době tolik mluví. 1 Upo- zornit na krajní případy „souostroví samizdat“ tedy znamená přispět k rekonstrukci mimořádné šíře nevšedního edičního fenoménu. V případě editorských aktivit, jež koordinoval Zdeněk Mlynář (1930–1997), 2 se jedná o specifcké uzpůsobení tohoto 1 Přítomná studie byla původně psána italsky (CATALANO, Alessandro: Il samizdat tra dialo- go e monologo: Le attività editoriali di Zdeněk Mlynář e la scelta degli interlocutori. In: eSa- mizdat, 2010–2011, s. 261–280) pro sborník z konference „Samizdat mezi pamětí a utopií: Nezávislá kultura v Československu a v Sovětském svazu v druhé polovině 20. století“, která se konala ve dnech 30.5.–1.6.2011 v Padově. Sborník vyšel jako dvojčíslo elektronického časopisu eSamizdat: Rivista di culture dei paesi slavi a je volně přístupný na jeho webové stránce (http://www.esamizdat.it/rivista/2010-2011/index.htm). Jednalo se o závěrečný akt výzkumného projektu věnovaného samizdatu v Československu a v Sovětském svazu, který autor spolu se Simonem Guagnellim koordinoval na univerzitě v Padově (http:// www.maldura.unipd.it/samizdat/). Italskou verzi studie přeložila do češtiny Alice Flemro- vá, konečná podoba je ale výsledkem podstatného rozšíření a přepracování celého textu. 2 Tato studie je založena na nevydaných dokumentech zachovaných v osobním archivu Zdeňka Mlynáře, který byl předán Národnímu archivu v Praze a teprve nedávno byl ote-