754 l POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2009 MOŽNOSTI VYUŽITÍ PŘÍSTUPU INDEXOVÁNÍ LATENTNÍ SÉMANTIKY PŘI PŘEDPOVÍDÁNÍ FINANČNÍCH KRIZÍ Petr Hájek, Unicorn College s.r.o., Vysoká škola ekonomická v Praze; Michal Střižík, Pavel Praks, VŠB – Technická univerzita Ostrava; Petr Kadeřábek, Univerzita Karlova v Praze* 1. Úvod Finanční krize rozhodně nejsou pouze fenoménem moderní doby. Krize likvidity zažil starověký Řím, středověká království i mnohé moderní ekonomiky operující s celou řadou sofistikovaných finančních produktů a disponující stále účinnějšími ekonomic- ko-politickými nástroji. Finanční krize přitom nemusejí mít nutně podobu krizí měnových. Projevují se i jako krize dluhové a stabilita světových financí byla několikrát v minulosti vážně ohrožena také krizemi bankovními (např. Baring cisis v roce 1890, či 80. léta 20. století v USA). Zatím největší bankrot státu v historii zažila Argentina v roce 2002, když vyhlásila platební neschopnost nad zhruba 160 mld. USD. Pokud dojde ke ztrátě důvěry, investoři požadují vrácení své půjčky, a kapitálovým odlivem tak často způsobí velké znehodnocení měny. Právě vážné negativní sociálně-ekonomické dopady zpravidla doprovázející finanční krize jsou jedním z hlavních důvodů, proč se problematice lokálních i globálních finanč- ních krizí, studiu jejich kauzality a mechanismů, jejich modelovému popisu a především pak otázce možné predikce věnuje stále více jak teoretických, tak praktických ekonomů. Pochopení finančních krizí může usnadnit budoucí intervence vlády či monetárních autorit cílené k eliminaci případných negativních dopadů na reálnou ekonomiku. Problematika finančních krizí je studována po celém světě, ale také i v ČR, významnější články v této oblasti jsou přiblíženy v Hájek (2007). V českém prostředí vznikly např. následující studie: Dvořák (2004, 2007), Pazour (2008, 2008), Helísek (2004) nebo také Hájek (2005). Problematika finančních krizí je neobyčejně komplexní. Proto je velmi obtížné krize úspěšně předpovídat a dosud jen velmi málo studií přineslo uspokojivé výsledky využitelné v praxi. Téměř všechny studie věnované této problematice sledovaly vývoj makroekonomických agregátů, jež jsou ve finální podobě mnohdy dostupné se zpož- děním i několika měsíců a v každé zemi mohou být jinak definovány, což ovlivňuje interpretaci při jejich srovnávání. Snad největším problémem je samotná frekvence jednotlivých dat časových řad používaných ekonomických veličin: předpovídání zalo- žená na čtvrtletních datech prakticky pozbývají smyslu právě kvůli zpoždění a revizím různých ukazatelů. U měsíčních dat není situace výrazně lepší. * Článek vychází z výsledků uvedených v Hájek (2007). Výzkum byl finančně podpořen MŠMT ČR (projekt MSM 6198910007).