POLITOLOGICKÝ ČASOPIS / CZECH JOURNAL OF POLITICAL SCIENCE 4/2013 546 Knihu lze označit za velmi čtivou. Autor je politolog, což je jistě bonus při zpracování politické biografe. Schopnost velmi dobře rozumět fungování politického systému a znalost českých politických reálií se v kni- ze velmi pozitivně odrážejí. Vedle toho však autor nikoli napoprvé projevil schopnost psát srozumitelný a dobře strukturovaný text, kte- rý tu a tam doplnil expresivními výrazy. Knize lze vytýkat jen velmi málo. Za zvážení stojí otázka, zda neměl autor pár měsíců s vydáním knihy počkat, aby do ní mohl pojmout celý druhý prezidentský man- dát Václava Klause. Vzhledem k celé řadě okolností, které provázely ukončení man- dátu (např. amnestie, která českou veřejnost pobouřila), by bylo jistě vhodnější, aby byla politická biografe uzavřena v okamžiku, kdy měl Václav Klaus své prezidentství za sebou. Jistě, nelze očekávat, že by Klaus okamžitě odešel do politického důchodu a bylo by tak možné politickou biografi uzavřít defnitivě, nicméně z hlediska své politické kariéry je pravděpodobně za zenitem. Čtenáře, které by zajímalo autorovo hodnocení samotného konce Klausova prezidentství, lze alespoň odkázat na blog Lubomíra Kopečka. 1 Z věc- ného hlediska lze snad upozornit jen na fakt, že na s. 272 autor nepřesně označuje tzv. Ho- lešovskou výzvu za „holešovickou výzvu“. Kniha stojí za přečtení. Odborně je na výši, ale díky své srozumitelnosti a čtivosti si ji může přečíst prakticky kdokoli. Může slou- žit jednak pro připomenutí politické kariéry Václava Klause, jednak jako zdroj informací pro další studium, neboť autor opatřil knihu bohatým poznámkovým aparátem. Poznámka: 1. Kopeček, Lubomír. Blog, Aktuálně.cz (http: //blog.aktualne.centrum.cz/blogy/lubomir-ko- pecek.php). Miloš Brunclík odborný asistent na FSV UK v Praze a vysoké škole CEVRO Institut André Krouwel: PARTY TRANSFORMATIONS IN EUROPEAN DEMOCRACIES Albany: SUNY Press, 2012. 436 stran. DOI: 10.5817/PC2013-4-546 Politologie vyprodukovala řadu neužiteč- ných modelů politických stran. Tak by se s jistou nadsázkou dala charakterizovat snad trochu provokativní, ale nikoli nepodložená teze, která prostupuje úvodní částí poslední knihy Andrého Krouwela, nizozemského odborníka na politické strany z Vrije Uni- versiteit Amsterdam. Zkoumání stran je Krouwelovým hlavním tématem: Kniha na- vazuje mj. na jeho disertační práci, která se věnovala analýze fenoménu catch-all stran v západní Evropě. Krouwel si všímá toho, kolik modelů a vývojových typologií politických stran existuje. Domnívá se, že jednotlivé generace vědců v podstatě pozorovaly tytéž strany, ovšem v různých fázích jejich adaptace na společenské podmínky (a ostatně i v různých fázích vývoje společnosti samotné). Často tak docházelo k přeceňování rozdílů a vy- tváření nových konceptů, jejichž praktická využitelnost však byla omezená. Politologo- vé tedy vlastně neobjevovali nové typy stran, jak se často domnívali – „přidaná hodnota“ jejich závěrů byla spíše výsledkem okolností a designu zkoumání. Krouwel se proto poku- sil otázku stranických typů a modelů uchopit ještě jednou a významně ji zjednodušit. Šel přitom až k samotným základům, tj. v polito- logické komunitě všeobecně známým klasic- kým dílům o politických stranách od Mau- rice Duvergera, Otto Kirchheimera, Klause von Beymeho a mnohých dalších. Hlavním tématem knihy je evoluce, respektive trans- formace (evropských) stran a stranických typů v poválečné době s určitým důrazem na