Dešťový odtok z malého horského povodí Miroslav Tesař 1 , Miloslav Šír 1 , Oldřich Syrovátka 2 , Tomáš Bayer 3 1 Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Pod Paťankou 5 166 12 Praha 6 2 Entomologický ústav AVČR, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice 3 ČVUT, Fakulta Stavební, Thakurova 6, 166 12 Praha 6 This article deals with observation, evaluation and classification of the soil water regime from the point of view of precipitation – outflow transformation in the head water region of the Šumava Mts. In most of the Czech highland areas, covered by acid brown soils, two distinct alternating soil water regime phases were distinguished during the vegetation season: the accumulation phase and the perco- lation phase. During the accumulation phase, the water infiltrating soil surface from precipitation is increasingly accumulated in the soil profile. The dominant mechanism for its removal at this stage is the root water uptake, to cover the transpiration demand of the vegetation. The prevailing direction of this slow soil water movement is vertical, shallow subsurface runoff is negligible. This phase lasts usually several weeks. As soon as the volume of water, stored in the unsaturated soil, reaches some upper critical level, a large amount of water is released suddenly to deeper horizons and may contrib- ute to subsurface runoff. This is the beginning of the percolation phase, in which most of the infiltrat- ing rainfall water is rapidly transmitted through the soil profile without much retention in the soil matrix and water storage decreases to certain bottom critical level. Úvod V tomto příspěvku se věnujeme klíčové otázce, jak souvisí výtok z půdy do transportního kolektoru, stanovený hydropedologickými metodami, s průtokem v závěrovém profilu malého lesního povodí, a to v průběhu vegetační sezóny. V souvislosti s tím zkoumáme, do jaké míry je takové povodí hydrolo- gicky homogenní. Tedy, zda je naděje vyjádřit srážko-odtokový proces modelem s nemnoha paramet- ry, navíc časově a prostorově neměnnými. Práce je zaměřena převážně experimentálně, metodická a teoretická východiska jsou popsána v uváděné literatuře. Popis povodí Povodí Liz leží v katastru obce Zdíkov v podhorské oblasti Šumavy. Plocha povodí činí 0,998 km 2 , povodí leží na svahu ve výšce 828 až 1024 m n. m. se středním sklonem 16,56 %. Páteřní tok má dél- ku 1,35 km a střední sklon 12,7 %. Specifický odtok činí 10,17 l s -1 km 2 . Průměrná roční teplota je 6 °C a průměrný roční srážkový úhrn dosahuje 834 mm. Geologické podloží je tvořeno pararulou, půdní pokryv sestává z hnědé půdy kyselé. Povodí je porostlé dospělým smrkovým lesem. Monitoring a jeho vyhodnocení Cílem monitoringu je kvantifikovat oběh vody v povodí. Nejméně poznaná část oběhu – od dopadu srážky na půdu po průtok v toku – je rozdělena na dvě části: (a) průsak vody půdou, (b) proudění pod- ložním transportním kolektorem do toku. A to proto, že pohyb vody půdou lze tenzometricky měřit a plně kvantifikovat. Naproti tomu vodu v transportním kolektoru běžnými metodami sledovat nelze. Monitorované povodí je sklonité, jeho geologické podloží tvoří nepropustné dno, neobsahuje plošně významné části s hladinou podzemní vody. Půdní pokryv je tvořen několika horizonty s rozdílnými vodonosnými vlastnostmi, avšak srážková voda převážně prosakuje půdou směrem dolů, takže povr- chový a podpovrchový odtok šikmo po svahu je velice řídkým jevem pouze při katastrofálních deš- tích.