30 KOMPARACE ZDANĚNÍ CO 2 V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE Jarmila Zimmermannová, Karel Korba * Úvod V devadesátých letech 20. století probíhaly v Evropské unii snahy sjednotit energe- tické zdanění a stanovit určitou minimální spotřební daň z paliv a elektřiny, která by platila pro všechny členské státy Evropské unie. Tyto snahy se podařilo naplnit v roce 2003, kdy byla přijata směrnice 2003/96/ES z 27. října 2003, měnící rámec Spole- čenství ke zdanění energetických výrobků a elektřiny. Směrnice stanovila minimální sazby spotřebních daní na paliva a elektřinu, které jsou platné pro všechny členské země Evropské unie od 1. ledna 2004. V současné době připravuje Evropská komise revizi této směrnice a jedním z jejich cílů by mělo být větší provázání energetických daní s evropským systémem obcho- dování s emisními povolenkami na emise CO 2 . První konkrétní legislativní návrh byl původně očekáván na podzim roku 2008; nakonec byl zveřejněn za švédského předsed- nictví ve druhé polovině roku 2009. Švédsko bylo při projednávání návrhu velmi inici- ativní zejména z toho důvodu, že má s energetickým zdaněním bohaté zkušenosti a bylo mezi prvními zeměmi, které zavedly tzv. dvousložkovou energetickou daň. Připravovaná revize směrnice 2003/96/ES by měla být založena na zavedení dvousložkové daně, která by se skládala z energetické a ekologické složky. Ekologická složka je v současnosti navržena jako daň z CO 2 , kterou by odváděli všichni znečiš- ťovatelé, kteří nespadají do systému obchodování s emisními povolenkami. Takto by bylo možno regulovat emise CO 2 i u těch znečišťovatelů, u kterých není možnost jejich zařazení do systému obchodování zejména z důvodu jejich velkého množství a v zásadě nemožné kontrolovatelnosti, tj. zejména domácností a odvětví dopravy, případně u malých firem. Podle prozatímních plánů Evropské unie by měla revidovaná směrnice nabýt účinnosti od roku 2013. Hlavním cílem tohoto příspěvku je představit systémy zdanění CO 2 v těch zemích Evropské unie, které je mají zavedeny, s rozlišením na oblast energetiky a dopravy, provést jejich komparaci a poukázat na společné znaky v jejich aplikaci. Jako relevantní * Jarmila Zimmermannová, Ministerstvo životního prostředí ČR (jarmila.zimmermannova@seznam.cz), Karel Korba, Ministerstvo financí ČR (karel.korba@mfcr.cz). Článek vychází mj. z podílu spoluautorky na řešení českého projektu „Rozvoj metod ex post analýz kauzálních vztahů mezi ekonomicko-politickými změnami a kvalitou životního prostředí“, podpořeného Grantovou agenturou ČR č. GA 402/06/0806, a mezinárodního projektu „Resource productivity, environmental tax reform and sustainable growth in Europe“, podpořeného grant Anglo-German Foundation v letech 2006–2009. Názory uvedené v příspěvku nevyjadřují názory institucí, ve kterých pracují oba autoři.