Úvod Ve svém příspěvku bych se rád zaměřil na tři postavy spojené s prusko-rakouským konfliktem z roku 1866. Loňské výroční komemorace 1 této události mimo jiné poukázaly na skuteč- nost, jak historický fenomén, který sám o sobě není součástí českého národního narativu, onoho „velkého vyprávění“ o dě- jinách národa, v podstatě nenabízí silné osobní příběhy, které by byly srozumitelné širokému publiku či které by sedimen- tovaly do historického povědomí. 2 Na široké ploše vymezené historickou skutečností, mýtem, tradicí a vědomou literární fikcí historizujících románů se sice pro téma prusko-rakouské války „pohybuje“ velké množství postav, v podstatě žádná z nich se ale nemůže pyšnit takovým celospolečenským kon- senzuálním „porozuměním“ (se schopností zařadit do času a prostoru) jako například dobrý voják Švejk pro světovou válku první či atentátníci Kubiš s Gabčíkem pro světovou válku druhou. Pro případ následujícího textu jsem vybral tři postavy, s jejichž pomocí bych rád poukázal na některé pří- činy výše zmíněné skutečnosti. První postavou je kanonýr Franz Jabůrek – „udatný rek“, o němž se mnoho laiků, ale i odborníků domnívá, že existo- val a že byl členem tzv. baterie mrtvých. 3 Nicméně ve sku- tečnosti se jedná o postavu fiktivní a u dotyčného útvaru, který si vysloužil ono morbidní označení, nikdo toho jména ve sledovaném období nesloužil. Je tedy na místě se ptát, proč vznikla potřeba, aby byla objektivně existující událost s hmatatelnými aktéry (s doložitelnými jmény a tvářemi) pe- trifikována formou fiktivní postavy. Proč nebyl za středobod „příběhu o baterii mrtvých“ zvolen libovolný ze skutečných aktérů? Nabízí se kupříkladu August van der Groeben. Velitel útvaru, který nejen vydal onen klíčový rozkaz, díky němuž vstoupili rakouští dělostřelci do historie, ale také ten, jenž při sebevražedném manévru nalezl na chlumské výšině smrt. Ideální příklad sebeobětování pro záchranu druhých – vojen- ská ctnost z nejvyšších. Van der Groeben tedy bude druhou z tematizovaných postav příspěvku. Poslední postavou je Pavel von Petr, hlavní hrdina novely Vladimíra Körnera Post Bellum 1866, 4 jenž neunáší konfrontaci se svou válečnou mi- nulostí a volí dobrovolný odchod z tohoto světa. Zatímco Franz Jabůrek nikdy nežil, ovšem skrze svůj mýtus si na ob- jektivní existenci – a tudíž i formování historického pově- domí o prusko-rakouské válce – činí nárok, August van der Groeben objektivně existoval, někde se narodil, prožil dět- ství, dospíval, ovlivňoval své okolí a dříve než o tom – či o svém názoru na válečný konflikt 1866 – mohl podat zprávu, zemřel, Pavel von Petr je zcela a nezastřeně fiktivní postavou, výplodem imaginace konkrétního člověka, který do něj mohl vložit své pocity, dojmy i své povědomí o zmiňovaném kon- fliktu. Tři světy s různou mírou fikčnosti jsou však komple- mentárně propojeny zákonitostmi, které určuje společné téma – prusko-rakouská válka z roku 1866, přesněji její reflexe če- ským čtenářem, pamětníkem či obecně veřejností. Příběh o válce rezonoval v českém prostředí mezi dvěma mantinely, tvořenými na jedné straně představou o kardinální neschopnosti a zejména bezohlednosti rakouské generality 31 JABŮREK, GROEBEN, VON PETR – HRDINOVÉ PRUSKO-RAKOUSKÉ VÁLKY NA POMEZÍ FIKCE A METAREALITY* Vojtěch Kessler (Praha) Jabůrek, Groeben, von Petr – Heroes of the Austro-Prussian War Between Fiction and Meta-Reality Abstract: The paper focuses on three figures connected with the Austro-Prussian War in 1866. As the conflict is not a part of the Czech national narrative, it does not present strong personal stories understandable to a broader audience or forming a part of historical awareness of the public. Numerous figures are to be found in the space between the historical reality, myth, tradition and a deliberate literary fiction, but none of them is a part of a universal consensus of understanding – the ability to be placed in time and space. The article focuses on the three figures of the topic of the Prussian- Austrian war that could help to shed some light on several causes of the phenomenon described. Keywords: Austro-Prussian War – literary fiction – the Battery of the Dead – commemoration – heroes ACTA MUSEI NATIONALIS PRAGAE Historia litterarum • roč. 62 • 2017 • čís. 3–4 • s. 31–36 © 2017 Vojtěch Kessler, published by De Gruyter Open. This work is licensed under the Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.0 License. DOI: 10.1515/amnpsc-2017-0036 * Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu GA ČR 17-113098: Místa paměti v procesu formování české společnosti v 19. a na počátku 20. století. 1 Přehledně o loňských oslavách viz PŘEHLED 2017, s. 41–81. 2 Srov. KESSLER – ŠRÁMEK 2017. 3 Viz KESSLER 2016, s. 20–22; DVOŘÁK 1990, s. 13–26. 4 Nejnověji viz KÖRNER 1997.