SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS U 7, 2002 MILAN POL, LENKA HLOUŠKOVÁ, PETR NOVOTNÝ, EVA VÁCLAVÍKOVÁ, JIŘÍ ZOUNEK KULTURA ŠKOLY JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU Culture of the school as a subject of research Úvod O podivuhodném, téměř nepostižitelném, a přece tak vlivném fenomému, kte- rému dnes říkáme kultura školy, se v pedagogice a školství uvažuje již dlouho. Např. v 1932 Waller píše: „Školy mají nepochybně svou vlastní, svébytnou kul- turu. Jsou tu celé rituály personálních vztahů, skupinového chování a myšlení, zvyků a iracionálních sankcí, a na nich je založen kodifikovaný soubor mravních norem. Hrají se tu hry nahrazující války, jsou tu týmy lidí, pěstují se celé soubo- ry ceremonií s tím vším související. Jsou tu také tradice a jejich zastánci, kteří vedou proti inovátorům bitvy staré jako svět sám“ (cit. podle Deal, Peterson, 1999, s. 2). Přesto zůstávala kultura školy dlouho na okraji zájmu pedagogické- ho výzkumu a systematičtějšímu zkoumání začala být podrobována prakticky až v několika posledních dekádách. Dnes je kultura školy zkoumána z různých úhlů pohledu a s rozličnými vý- chodisky, různými metodami a s rozmanitými záměry. Inspiraci pro pedagogic- ký výzkum kultury školy přinášejí četné další obory. Jako příklad můžeme uvést výzkumy z oblasti managementu, který řeší mj. otázku, jak kultura lidi v organi- zaci „spojuje dohromady“, jaké jsou možnosti a (potřebné) kompetence ředitele školy ovlivňovat kulturu apod. Antropologové používají koncepty kultury, které zdůrazňují lingvistické kódy a zakotvenost elementů kultury školy u těch či ji- ných etnických skupin v rámci širší společnosti. Sociologové zkoumají sociální stavbu kultury, rozmanitost kulturních forem a roli kultury v konfliktech mezi skupinami. Pedagogický výzkum akcentuje při výzkumu kultury školy hodnoty jako základ pro individuální i kolektivní (organizační) chování (Berg, 2000, Deal, Peterson, 1990, a další). Všechny tyto možnosti, které se při zkoumání kultury školy nabízejí, činí té- ma takřka nevyčerpatelným. Proto i následující přehled je nutně neúplný. Jako kritérium pro třídění jsme si zvolili účel, pro který byly výzkumy připraveny a realizovány. Tyto účely lze, zdá se, utřídit do šesti kategorií, které zde před- kládáme. Ale ještě před tímto tříděním je třeba se jednak alespoň stručně ohléd-