72 František Xaver Franc a Velká skála u Bzí Jan John Abstrakt: Článku přibližuje některé okolnosti a detaily terénního výzkumu, který F. X. Franc pro- vedl v roce 1882 na výšinné lokalitě Bzí-Velká skála (okr. Plzeň-jih), a zahájil tím výzkum středního eneolitu v západních Čechách. V článku je připomenut důraz, který F. X. Franc kladl na pří- rodovědné analýzy, navazující na samotný terénní výzkum. Zajímavým zjištěním je fakt, že během terénního výzkumu byl Franc v kontaktu se svým domovským pracovištěm na zámku Kozel pomocí optic- kého telegrafu, což potvrdila analýza viditelnosti provedená pomocí GIS. Klíčová slova: F. X. Franc, chamská kultura, dějiny archeo- logie, analýza dohlednosti Úvodem Předkládaný text vychází z krátkého příspěvku na konfe- renci, která proběhla 16. ledna 2010 v Západočeském muzeu v Plzni u příležitosti 100. výročí od úmrtí význačného badatele Františka Xavera France. Cílem článku není vyhodnocení ani popis Francových nálezů, ale spíše přiblížení někte- rých okolností a detailů jednoho z nejdůležitějších terénních výzkumů, který Franc během své bohaté archeologické činnosti podnikl. Historie objevu Velká skála u Bzí (okr. Plzeň-jih) je jedním z mnoha buližníkových skalisek, se kterými se v západních Čechách setkáváme zejména na jižním Plzeňsku, Klatovsku a Rokycansku. Když v roce 1879 přinesl F. Přibík (lesník na Bzí) ukázat F. X. Francovi keramické střepy, nalezené při dobývání jezevčí nory na Velké skále u Bzí (cf. Jílková 1957 ), zřejmě ani jeden z nich netušil, o jak významný objev se jedná. Západní Čechy se tímto obje- vem staly oblastí, kde došlo ke zrodu bádání o tzv. cham- ské kultuře středního eneo- litu, kterou sám Franc později označoval termínem kultura A (Franc 1906, 183). Při následném povrchovém průzkumu lokality Franc nalezl polovinu keramického přeslenu a zlomky kamenných nástrojů, což ho pravděpodobně deini- tivně utvrdilo v záměru provést zde archeologický výzkum, který pak vedl mezi 16. srpnem a 18. říjnem roku 1882. Během asi čtyřiceti pracovních dní a s pomocí sedmi dělníků pro- zkoumal pravděpodobně vět- šinu plochy skaliska, a rovněž některé oblasti na jeho úpatí. Přesný rozsah sondáží bohu- žel není znám. K samotnému výzkumu existují dochované účty, podle nichž bylo jen na měsíc září vynaloženo 98 zlatých a 51 krejcarů (včetně tří zlatek na tabák, jako odměna za mimo- řádné nálezy). 1 Za takové nálezy Franc nejspíše považoval kamenné nástroje, o nichž si ve svém zápisníku vedl tabelární záznamy (viz obr. 1). Výsledky Francovy terénní práce bohužel dlouho zůstaly jen ve formě nepublikovaných ruko- pisů a o jeho výzkumech byly v 19. století publi- kovány jen drobné zmínky (viz např. Faktor 1888). Právě František Faktor daroval muzeu v Prostějově Obr. 1: Francova rukopisná evidence nálezů kamenné industrie od 16. srpna do 16. září 1882 (Archiv města Plzně, č. 4501-47/55) 1 Za zprostředkování těchto informací vděčím Robertu Trnkovi. Účty jsou uloženy ve Státním oblastním archiv v Praze – Rodinný archiv Valdštejnů, inv. č. 4390, signatura VI-132, karton 244)