Bureš, V. Hájek L.: Česká republika a znalostní ekonomika, II. workshop Znalostný manažment, VŠM, Bratislava, 2007, ISBN 978-80-89306-02-2 Česká republika a znalostní ekonomika Vladimír Bureš, Ladislav Hájek Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové vladimir.bures@uhk.cz; ladislav.hajek@uhk.cz Abstrakt. Znalostní ekonomika je velmi frekventovaný pojem nejen mezi ekonomy, ale také mezi politiky nebo médii. Z tohoto důvodu je příspěvek rozdělen do dvou částí. Zatímco první část pohlíží na vybrané aspekty znalostní ekonomiky v České republice z ekonomického úhlu pohledu, druhá část představuje základní strategické dokumenty národní úrovně, které mají souvislost se znalostní ekonomikou. 1 Úvod Česká republika (ČR) se jako většina evropských zemí snaží přiblížit co nejvíce tzv. „znalostní ekonomice“. Co tato snaha ovšem v praxi znamená a jaká je úspěšnost tohoto procesu? Úspěšný rozvoj znalostní společnosti a v jejím rámci znalostní ekonomiky se opírá o několik základních oblastí. Patří mezi ně například sféra vědy, vědeckého poznání a výzkumu, oblast vzdělávání nebo problematika inovací a inovativního podnikání (Čechák, 2006). Tento příspěvek se proto zaměřuje na popis situace v ČR na národní úrovni, jak je popsaná v (Bureš, 2007). 2 Znalostní ekonomika a ČR V současnosti existuje několik přístupů, na základě kterých je možné sledovat stav znalostní ekonomiky v jednotlivých zemích. Vlastní přístup má například OECD nebo Světová banka. Tento příspěvek je postaven na pilířích a příslušných ukazatelích, které jsou monitorovány právě Světovou bankou. Ta za účelem ohodnocení připravenosti jednotlivých zemí na znalostní ekonomiku a sledování vývoje v této oblasti vytvořila metodiku Knowledge Assessment Methodology (KAM). Metodika obsahuje 81 strukturálních a kvalitativních proměnných, na základě kterých je možné měřit výkon 132 zemí (KAM, 2007) v rámci čtyřech pilířů znalostní ekonomiky. Těmito pilíři jsou (Chen, 2005): ekonomické a institucionální podmínky, vzdělávání, inovace, informační a komunikační technologie. Je zřejmé, že není nutné uvádět zde všech 81 proměnných, se kterými metodika pracuje. Pro utvoření lepší představy o obsahu metodiky jsou zde uvedeny vybrané příklady proměnných v rámci jejich rozdělení do sedmi základních skupin (viz tabulka 1). Tabulka 1. Příklady proměnných metodiky KAM Skupina Příklady sledovaných ukazatelů