Dny práva – 2010 – Days of Law, 1. ed. Brno : Masaryk University, 2010 http://www.law.muni.cz/content/cs/proceedings/ INTERPRETACE PRÁVA JAKO LITERÁRNÍ INTERPRETACE MARTIN ŠKOP Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno Abstract in original language Lze se setkat s pohledy, které považují interpretaci práva za zvláštní druh literární interpretace. Ačkoli se v některých bodech oba interpretační postupy mohou lišit, jejich podstata je stejná – udělování významu znakům. Příspěvek se proto pokusí načrtnout základní institucionální prostředí, které zkoumá tento způsob interpretace práva, jakož i samotné možnosti uplatnění literární interpretace ve sféře práva. Key words in original language Interpretace; literatura; kritika práva. Abstract We can find approaches to law reflecting the interpretation of law as specific kind of legal interpretation. However there are some differences in methods of interpretation they are the same in essence - giving the signs the significance. The contribution will focus draw the basis institutional environment exploring this kind of interpretation of law as well as the very possibilities of exercise of literary interpretation in the sphere of law. Key words Interpretation of law; Literature, Critique of Law. Hledíme-li na interpretaci práva a pátráme-li po jejím smyslu je pro nás důležitý vztah příjemce normativního textu a jeho tvůrce. Tento vztah je podstatný nejen pro pochopení toho, co interpretace je, ale také toho, jak právo ve společnosti působí. Relevantní je tak nejen normotvůrce a jeho vůle, ale také samotný příjemce textu – v našich podmínkách nejčastěji čtenář. Ba dokonce je pro existenci práva a jeho fakticitu mnohem důležitější onen příjemce, protože je na něm (na jeho rozhodnutí), aby právu vdechl život a začal jím poměřovat skutečnost a jednat podle něj. Nemůžeme proto pominout kontext, ve kterém se příjemce – adresát – pohybuje. Ten je jedním z rozhodujících činitelů, které ovlivňují příjemce při hledání smyslu normativní věty. Na jedné straně stojí čtenář, který je vybaven zkušeností, interpretačním kontextem a pragmatickou potřebou, která jej vede k procesu interpretace a na straně druhé vystupuje autor (normotvůrce), jehož záměrem je zformovat text tak, aby adresátovi nezbyla ani nejmenší skulinka, kterou by mohl uniknout z normotvůrcova záměru –