97 2021, 160, č. 2–3 ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH ÚVOD Řecká starověká medicína má významné místo v ději- nách evropské i světové medicíny. Její patrně nejznámější představitel, Hippokratés z Kóu (asi 460–370 př. Kr.) je totiž označován za „otce západní medicíny“. Dochované prameny však ukazují, že určitých úspěchů dosáhla medicína již před rokem 500 př. Kr., především při léčení úrazů (1). Nejvíce pramenů pro dějiny řeckého lékařství sledovaného období je získáváno archeologicky. Jde především o kosterní mate- riál, který nás informuje o zdravotním stavu a převládající výživě dotčené populace. Mezi další archeologické prameny patří např. lékařské nástroje, nádoby s dochovanými zbytky léčivých prostředků a také umělecká zobrazení, na nichž jsou zachyceny lékařské výkony nebo božstva mající vztah k medicíně (nejčastěji jde o malby na keramice a volnou plastiku). Naproti tomu literárních pramenů se dochovalo jen malé množství. Chronologicky nejvíce nálezů/pramenů pochází z doby bronzové, zejména z jejích pokročilých fází, od 2. tisíciletí př. Kr. (2), i následujícího raně historického období, které zahrnu- je dobu protogeometrickou (1050–900 př. Kr.), geometrickou (900–700 př. Kr), orientalizující (7. století př. Kr.) a archaickou K počátkům evropské gynekologie: Archeologické a literární prameny k vývoji gynekologie v Řecku před rokem 500 př. Kr. SOUHRN Cílem studie je dokázat, že nejpozději na počátku 1. tisíciletí př. Kr. se v rámci řeckého léčitelství zformovala také samostatná gynekolo- gická tradice, z níž čerpala pozdější klasická řecko-římská medicína. V článku jsou prezentovány archeologické (především terakotové sošky a modely a malby na vázách) i literární prameny (hospodářské záznamy a úryvky poezie) k vývoji gynekologie od pokročilého 2. tisíciletí do roku 500 př. Kr. Dochované prameny dobře ukazují, že určitých úspěchů dosáhla řecká medicína už před rokem 500 př. Kr. a že již tehdy kladla tehdy důraz i na gynekologickou problematiku. Popsané prameny ilustrují také vývoj náboženských a mytologických představ spojených s gynekologickým, resp. gynekologicko-porodnickým aspektem léčení, reprezentovaný bohyní porodu jménem Eileithyia, která byla v řeckém světě uctívána již od doby bronzové. Řecká starověká medicína má významné místo v dějinách evropské i světové medicíny. V rámci medicíny sledovaného období lze proto od počátku 1. tisíciletí př. Kr. vysledovat určitou léčitelsko-gynekologic- kou tradici s výrazným důrazem na porodnictví. V ní se uplatňovala kombinace racionálního, empirického přístupu a náboženského aspektu. Terakotové modely z 9.–8. století př. Kr. také ukazují na rozšířenou praxi porodní asistence. Bohužel však není možné z do- stupných pramenů s jistotou určit, zda porodní asistentka existovala již před rokem 500 př. Kr. jako samostatná profese. KLÍČOVÁ SLOVA gynekologie, porodnictví, historie, archeologie, Řecko, starověk SUMMARY Alušík T. On the origins of European gynaecology: the archaeological and literary sources to the development of gynaecology in Greece before 500 BC The aim of this study is to prove that at the beginning of the 1st mil- lennium BC at the latest an independent gynaecological tradition was formed within the Greek art of healing, from which the later Classical Graeco-Roman medicine drew inspiration. In this paper, the archaeological (especially the terracotta figurines and models and scenes painted on vases) and literary (the economic records and po- etry excerpts) sources for the development of gynaecology from the advanced phases of the 2nd millennium until 500 BC are presented. The preserved sources clearly indicate that the Greek medicine reached some positive achievements already before 500 BC. Already in that period it put emphasis on the gynaecological issues. The de- scribed sources well illustrate also the development of the religious and mythological ideas related to the gynaecological, or the gynae- cological-obstetrical aspect of healing, represented by Eileithyia, the goddess of childbirth, which was worshiped in the Greek world already since the Bronze Age. The Ancient Greek medicine has got the important place in the history of the European and world medical science. In the frame of medicine of the period in question, it is possible to trace back to the beginning of the 1st millennium BC the specific healing-gynaecological tradition, with an emphasis on the obstetrics. In this tradition, a combination of rational, empirical and religious aspects was used. The terracotta models from the 9th–8th centuries BC point on the widely used practice of midwifery, too. Unfortunately, it is not possible to clearly discern if the midwifes existed already before 500 BC as a specific and independent medical occupation. KEYWORDS gynaecology, obstetrics, history, archaeology, Greece, Antiquity Čas. Lék. čes. 2021; 160: 97–101 Tomáš Alušík Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze DĚJINY LÉKAŘSTVÍ proLékaře.cz | 4.1.2022 | login: alusikt@gmail.com