2016, roč. 6, č. 1 ISSN 1338-6263 6 Osobnostní profl studentů nelékařských zdravotnických oborů Šárka Vévodová*, Andrea Šperková**, Jiří Vévoda*, Radka Kozáková*, Simona Cakirpaloglu Dobešová*** * Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav společenských a humanitních věd ** Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav porodní asistence *** Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie a patopsychologie Abstract VÉVODOVÁ, Š. – ŠPERKOVÁ, A. – VÉVODA, J. – KOZÁKOVÁ, R. – CAKIRPALOGLU DOBEŠOVÁ, S. Psychosocial Profle of Students of Non-Physician Study Programmes. In Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie [online], 2016, vol. 6, no. 1, pp. 6-11. Available on: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2016-rocnik-6/cislo-1/osobnostni-profl-studentu-nelekar- skych-zdravotnickych-oboru. Aim: The aim of the study was to: (a) determine whether there are differences between the personality profles of students of non- medical healthcare programmes and the population standard; (b) to fnd out whether there are differences in the personality profles between students of non-medical health care professions and exact sciences. Sample and methods: The sample included 141 respondents comprising of students of humanities and students of exact sciences from Faculty of Health Sciences and Faculty of Sciences, Palacký University in Olomouc. As for humanities, the sample included 73 respondents studying General Nursing and Midwifery programmes. The sample of exact sciences in- cluded 68 students of Mathematics and informatics. Standardized questionnaires EPQ-R and IVE were used. The research was conducted from December 2014 to November 2015. In order to ascertain statistically signifcant differences in the data compared, a parametric signifcance test – Student t-test – was used. Statistical hypotheses were tested on signifcance level α = 0.05. The IBM SPSS Statistics 20.0 was used for statistical processing and data sorting was performed using Microsoft Excel 2010. Results: The students of non-medical healthcare programmes had signifcantly lower score in empathy and extraversion than the population norm. On the psychoticism scale, students of non-medical healthcare programmes scored signifcantly higher than the population norm. No statistically signifcant difference was found on the neuroticism scale. A statistically signifcant difference in personality profles between students of humanities and exact sciences was confrmed on the extra- version scale, with higher scores amongst students of humanities. Conclusion: Due to the fnding that among the students of the feld of study Midwife and General Nurse were detected low levels of empathy and high levels of psychoticism, would be useful to devote more space on the personality development of the health workers during their studies. Keywords: personality, student, empathy, psychoticism, extraversion, addiction, nurse, midwife Úvod V pomáhajících profesích, k nimž se řadí i profese všeobecné sestry a porodní asistentky, je hlavní náplní pomoc lidem a důležitou roli zde hraje lidský vztah mezi pomáhajícím profesionálem a jeho klientem. V těchto profesích je hlavním nástro- jem pracovníka jeho osobnost (Kopřiva, 2000). Povolání sestry a porodní asistentky je z hlediska odborné přípravy i profesionálního výkonu náročné. Z tohoto důvodu je zde kladen velký důraz na dodržování žádoucích forem jednání ve vztahu ke klientům a spolupracovníkům. Sestra musí brát v úvahu nejen následky svých rozhodnutí, ale především morální hodnoty, tvořící osu etického jednání zdravotníka. Mezi nejdůležitější patří úcta k člověku (Kutnohorská, 2007). K výkonu povolání zdravotnického pracovníka jsou nezbytné osobností předpoklady, jimiž jsou empatie, tvůrčí přístup, kterým zdravotník řeší svěřené úkoly, schopnost vnímat a realizovat nové podněty, dostatečná kritičnost a sebekritičnost, porozumění problémům nemocných, klidné vystupování s pohotovými reakcemi, rozvážnost a přiměřené sebevědomí. Smysl pro povinnost, odpovědnost a dobrý vztah k lidem pomáhá naplnit poslání zdravotníka. Výkon profese požaduje vy- rovnanou osobnost s klidným, přiměřeně sebevědomým vystupováním, rozvážnou, trpělivou, která se umí ovládat. Projevem této vyrovnanosti a zralosti osobnosti zdravotníka je humánní přístup k nemocnému (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007; Kutnohorská, 2007). Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče byla jako nezbytná vyhodnocena právě empatie. Empatie jako fenomén v medicínském prostředí může významně ovlivnit spokojenost pacienta, dodržování lékařských do- poručení, klinické výsledky a profesionální spokojenost (Stepien, Baernstein, 2006; Bánovčinová, Bubeníková, 2011). Em- patičtí pracovníci záchranné zdravotnické služby poskytují kvalitnější péči a současně jejich pacienti s touto péčí vyjadřují vyšší spokojenost. To vše až do té míry, že zdravotníci s vyšší empatií poskytují déle kardiopulmonální resuscitaci, než ji prohlásí za neúspěšnou (Regehr, Goldberg, a Hughes, 2002). Někteří autoři se domnívají, že empatii u zdravotnických pra- covníků lze zlepšit cílenými vzdělávacími aktivitami (Beckman et al., 2012; Krasner et al., 2009; Poláchová, 2009; Venglářová, Mahrová, 2006), naproti tomu jiní jsou přesvědčeni, že empatie je nezměnitelný rys osobnosti (Hojat et al., 2002). Empatii